Ploník

Ploník
	Polytrichum commune
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Oddělení	mechorosty (Bryophyta);
Třída	mechy (Bryopsida);
Řád	ploníkotvaré (Polytrichales);
Čeleď	ploníkovité (Polytrichaceae);
Rod	ploník (Polytrichum); Hedw.
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ploník (Polytrichum) je rod mechů z čeledi ploníkovité (Polytrichaceae). Patří mezi nejdokonalejší a nejznámější rody mechů. V ČR se vyskytuje deset druhů ploníků (jedenáctý je regionálně vyhynulý), čtyři jsou poměrně běžné (ploník chluponosný, jalovcový, obecný, ztenčený).

Popis[editovat | editovat zdroj]

Lodyhy jsou až 50 cm dlouhé, vytváří kompaktní velké trsy. Ploníky jsou jednoduché i stromečkově větvené s podzemním, vlášenitým rhizomem (příchytná vlákna mechorostů) a s poměrně složitou anatomickou stavbou lodyžky (kauloidu), lístků (fyloidů) i štětu. Lodyžka má značnou diferenciaci tkání. Středem lodyžky se táhne pruh vodivého pletiva, který je tvořený specializovanými buňkami protáhlého tvaru. Tyto buňky vodivých pletiv napomáhají vedení vody a produktů fotosyntézy. Nazývají se hydroidy a leptoidy.

Lístky (fyloidy) jsou tmavozelené, cca 12 mm dlouhé, s vícevrstevnou čepelí a náhle rozšířenou bezbarvou bází sbíhající na stonek. Lístky jsou obvykle spirálně uspořádány v 6-8 řadách. Naspodu lodyžky jsou většinou drobné, šupinovité, horní jsou postupně větší, šídlovité až kopinaté, vždy s žebrem a četnými (až 40) lištami (lamelami) na vnitřní straně listů. Na vnitřní straně lístku jsou vyvinuty četné paralelní asimilační lišty (lamely) postavené kolmo k ploše lístků. Za vlhka jsou lístky odstáté, za sucha vzpřímené.

Tobolka vyrůstá na dlouhém načervenalém štětu a je obvykle hranatá. Otevírá se víčkem. Střední sloupek tobolky (kolumela) vytváří na vrcholku membránovou strukturu, epifragmu, která může uzavírat i ústí tobolky. Spóry jsou drobné a vypadávají z tobolky otvory mezi obústními zuby (32 až 64) a epifragmou.

Rozšíření[editovat | editovat zdroj]

Téměř kosmopolitní rod, je znám ze všech kontinentů kromě Antarktidy. Chybí v některých tropických oblastech (západní Afrika, Malajsie). Vyskytuje se na vlhkých místech, především v jehličnatých lesích, na loukách, na okrajích rašelinišť, ale také na holé, písčité půdě.

Záměny[editovat | editovat zdroj]

Ploník je sice velmi variabilní, ale v terénu dobře rozpoznatelný. Poměrně bezpečně ho lze odlišit podle výrazných lesklých a bezbarvých spodních částí listů, které obepínají lodyhu.

Využití[editovat | editovat zdroj]

Díky své snadné rozpoznatelnosti a velkému rozšíření se ve školách používá jako modelový příklad mechu.
Hraje důležitou roli v lesním hospodářství, zejména při zadržování vody, protože dokáže absorbovat až dvacetkrát tolik vody, kolik je jeho vlastní hmotnost.
Dlouhé a poměrně pevné lodyhy bývaly používány k vycpávání mezer mezi trámy u roubených staveb.
V zahrádkářství se často používají k tomu, aby vytvořily bohatý, hustý, zelený koberec v japonských zahradách.
Můžeme se s ním setkat také v květinářství – jako dekorace v suché vazbě.

Druhy ploníku[editovat | editovat zdroj]

Polytrichum alpinum – ploník horský
Polytrichum formosum – ploník ztenčený – v Česku nejběžnější, dokáže růst i na sušších místech
Polytrichum longisetum – ploník štíhlý
Polytrichum pallidisetum – ploník zanedbaný
Polytrichum sexangulare – ploník šestihranný – regionálně vyhynulý, vymizel z lokalit, nebo jeho lokality zanikly a není pravděpodobné, že by byl nalezen na jiných
Polytrichum commune – ploník obecný – největší vzpřímeně rostoucí mech v Česku (přes 50 cm)
Polytrichum juniperium – ploník jalovcový
Polytrichum perigoniale – ploník menší
Polytrichum piliferum – ploník chluponosný – má bělavý chlup na konci lístků
Polytrichum strictum – ploník tuhý
Polytrichum uliginosum – ploník bažinný

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Balabán, K.: Lesnicky významné lišejníky, mechorosty a kapraďorosty. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1960. Str. 76–86.
Svrček M. A kol.: Klíč k určování bezcévných rostlin, SPN, Praha 1976, 1. vydání, str. 529 – 531.
Novotný I., Hanušová M.: Zelená krása mechorostů aneb jak se státi bryologem, katalog k výstavě, Moravské zemské muzeum, Brno 1997, ISBN 80-7028-103-0, str. 25 – 26.
Kučera J., Váňa J., Příroda: Seznam a červený seznam mechorostů České republiky 2005, Správa ochrany přírody, Praha 2005, ISBN 80-86064-91-3, str. 47 – 48.
Kalina T., Váňa J.: Sinice, řasy, houby, mechorosty a podobné organismy v současné biologii, Nakladatelství Karolinum, Praha 2005, ISBN 80-246-1036-1, str. 524 – 525.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obrázky, zvuky či videa k tématu ploník na Wikimedia Commons
Taxon Polytrichum ve Wikidruzích
BioLib.cz – Polytrichum (ploník) [online]. BioLib.cz. Dostupné online.
http://botany.cz/
http://www.mezistromy.cz/