Přeskočit na obsah

Plavuník alpínský

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jak číst taxoboxPlavuník alpínský
alternativní popis obrázku chybí
Plavuník alpinský (Diphasiastrum alpinum)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníplavuně (Lycopodiophyta)
Třídavlastní plavuně (Lycopodiopsida)
Řádplavuňotvaré (Lycopodiales)
Čeleďplavuňovité (Lycopodiaceae)
Rodplavuník (Diphasiastrum)
Binomické jméno
Diphasiastrum alpinum
(L.) Holub, 1975
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Plavuník alpínský (Diphasiastrum alpinum) je rostlina z čeledi plavuňovité, kterou lze vzácně nalézt i v horských oblastech ČR.

Plavuník alpínský má plazivé lodyhy, které mohou dosáhnout délky až 50 cm. Postranní větve odrůstají vzhůru, jejich výška nepřesahuje 15 cm. Listy jsou modrozelené, zašpičatělé, celokrajné, k větvi volně přilehlé ve 4 podélných řadách. Od větve listy vyrůstají téměř kolmo vůči její ose, jejich vrcholová část už je však s osou větve rovnoběžná. Vrchol listů je mírně srpovitě zahnutý. Výtrusnicové klasy jsou bez stopky (přisedlé) nebo jen s velmi krátkou stopkou, asi 15 mm dlouhé, rostou jednotlivě a přesahují sterilní větve. Sporofyly jsou kopinaté, mají dlouhé, odstálé tupé špičky a jsou více než dvakrát delší než výtrusnice. Výtrusy dosahují zralosti v období od července do září.

Stanoviště

[editovat | editovat zdroj]

Rostlina vyhledává kyselé, chudé, nevápenaté písčité půdy, ale roste i na půdách s rašelinným humusem ve vřesovištích a v borůvčích.

Plavuník alpínský roste v pohořích napříč střední a jižní Evropou, dále v severní Evropě, v severozápadní Asii, ve střední Asii a na Kavkaze, vzácně i v Severní Americe. V ČR se tento druh také vyskytuje, a to v subalpínských oblastech Krkonoš, Hrubého Jeseníku a Šumavy - zde je zachován jako glaciální relikt.

Ochrana v Česku

[editovat | editovat zdroj]

Podle platné legislativy je v ČR tento druh dle Zákona o ochraně přírody a krajiny, č. 114/1992 Sb. a Vyhlášky MŽP ČR, č. 395/1992 Sb. (tento zákon doplňující) právně klasifikován jako silně ohrožený.

Literatura

[editovat | editovat zdroj]
  • KREMER B. P., MUHLE H.: Lišejníky, mechorosty, kapraďorosty. Přeložila Mgr. Hana Janáčková. 1. vyd. Praha: IKAR, spol s r. o. ve spolupráci s Knižním klubem, 1998, ISBN 80-7202-356-X
  • RNDr. JELÍNEK J., RNDr. ZICHÁČEK V.: Biologie pro gymnázia (teoretická a praktická část). 2. doplněné a rozšířené vyd. Olomouc: Nakladatelství OLOMOUC, 1998, ISBN 80-7182-050-4

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]