Pihel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pihel
Pihel 545.jpg
Základní informace
Charakter sídla vesnice
Počet obyvatel 450 (2011)[1] (e)
Domů 231
Lokalita
PSČ 471 18
Obec Nový Bor
Okres Česká Lípa
Katastrální území Pihel (4,56 km²)
Zeměpisné souřadnice
Pihel
Pihel
Další údaje
Kód části obce 407089
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a částem obce.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pihel je vesnice při silnici I/9 spojující města Nový Bor a Česká Lípa. Žije zde 450[1] obyvatel. Vesnice Pihel spadá pod město Nový Bor jako jeho místní část. Vesnice se skládá ze dvou částí, Horního a Dolního Pihelu, vzdálených od sebe zhruba 1 km.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice vznikla při hradu, vybudovaném na Pihelském vrchu, na tzv. Staré lipské cestě, vedoucí z České Lípy přes Cvikov do Žitavy.

Zbytky pihelského hradu

Ves kdysi byla střediskem pihelského panství, k němuž patřily ještě Chotovice, Chomouty a část Skalice.[2]

První písemná zmínka o obci je z roku 1396. Založil ji asi Hynek Zajíc z Hazenburka, ves zůstávala jeho rodině až do husitských válek. V roce 1421 ji vlastnil Jan z Chlumu (zvaný Kepka), který měl i nedaleký hrad Svojkov. V letech 1422–1423 zde byli husité a po nich se stal majitelem Hynek Hlaváč Berka z Dubé.[3]

Po zániku hradu se Pihel stal součástí lipského panství. Později,  při dělení berkovského majetku roku 1502, připadl k panství sloupskému, jehož součástí zůstal až do reformy státní správy v roce 1848.[2]

Památky[editovat | editovat zdroj]

Mineralogická lokalita[editovat | editovat zdroj]

Vzorek thomsonitu z Pihelu ve sbírkách Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

Z geologického hlediska je nejzajímavější Pihelský vrch, na jehož jihozápadním svahu je opuštěný čedičový lom, který byl známým nalezištěm minerálů thomsonitu a chabazitu.[4][5]

Jedná se o třetihorní neovulkanit, tato vyvřelina je bohatá na různé druhy minerálů největšího významu se na této lokalitě těší zeolity. Hlavními zástupci těchto zeolitů jsou v Pihelu thomsonit, chabazit a natrolit. Krystaly jsou obvykle velké do 5 mm, většinou čiré či bílé a dobré kvality.[6][7]

V horních partiích Pihelského vrchu jsou dosud patrné stopy někdejší existence místního hradu.

Turistické zajímavosti a dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Blízko Pihelu se nachází několik rybníků, z nichž největší jsou Červený (jehož část je chráněna jako přírodní památka) a Pivovarský rybník.

Krajina u Pihelu

Přes Pihel je vedena modře značená turistická trasa z České Lípy. Okrajem obce prochází hlavní silniční tah, silnice I. třídy č. 9, která vede z České Lípy do Nového Boru a dále na sever k hranicím se SRN. V obci jsou dvě autobusové zastávky – Nový Bor, Pihel, pošta na křižovatce místní komunikace se silnicí I/9, ve středu vesnice se pak nachází nížeji položená zastávka Nový Bor, Pihel, dol. Nejbližší železniční zastávka na trati č. 080 z České Lípy na Jedlovou v obci Skalice u České Lípy je od pihelské pošty vzdálena zhruba 2,5 kilometru. Ze Skalice přes horní do dolní části Pihelu a dále ke křižovatce U Sedmi trpaslíků a do Svojkova vede cyklotrasa č. 3062.[8][9] Skalní hrad s poustevnami v obci Sloup v Čechách je od severního okraje Pihelu vzdálen pouhý jeden kilometr.

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Obec Pihel svérázně proslavil výrok Dany Medřické v televizním seriálu Nemocnice na kraji města: "A do Pihele tmavýho!"[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. a b KÜHN, Jiří. Města a obce. Pihel [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. 
  3. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. 158 s. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola V Pihelu. 
  4. Pihel na seznamu lokalit s výskytem chabazitu
  5. KÜHN, Jiří. Zajímavá místa. Pihelský vrch - Pihelský hrádek [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. 
  6. Popis krystalů chabazitu z Pihelu
  7. Přehled minerálů z lokality Pihel na stránkách mindat.org (anglicky)
  8. Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa s.r.o, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  9. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Lužické hory a Ještědský hřbet. Praha: Olympia, 1987. Kapitola Z podhůří do kraje, s. 95. 
  10. Máchův kraj, str. 158

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Pihel, s. 150–151. 
  • PAULIŠ, P., HRŮZEK, L., JANEČEK, O., DVOŘÁK, Z., TOMAN, J., Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech – zeolity a doprovodná mineralizace, 1. a 2. díl. Kutná Hora: Kuttna, 2015

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]