Pihel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pihel
Pihel 545.jpg
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Nový Bor
Okres Česká Lípa
Kraj Liberecký kraj
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 450 (2011)[1]
Katastrální území Pihel (4,56 km²)
PSČ 471 18
Počet domů 150 (2011)[1]
Pihel
Pihel
Další údaje
Kód části obce 407089
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pihel je vesnice při silnici I/9 spojující města Nový Bor a Česká Lípa. Žije zde 450[1] obyvatel. Vesnice Pihel spadá pod město Nový Bor jako jeho místní část. Vesnice se skládá ze dvou částí, Horního a Dolního Pihelu, vzdálených od sebe zhruba 1 km.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Vesnice vznikla při hradu, vybudovaném na Pihelském vrchu, na tzv. Staré lipské cestě, vedoucí z České Lípy přes Cvikov do Žitavy.

Zbytky pihelského hradu

Ves kdysi byla střediskem pihelského panství, k němuž patřily ještě Chotovice, Chomouty a část Skalice.[2]

První písemná zmínka o obci je z roku 1396. Založil ji asi Hynek Zajíc z Hazenburka, ves zůstávala jeho rodině až do husitských válek. V roce 1421 ji vlastnil Jan z Chlumu (zvaný Kepka), který měl i nedaleký hrad Svojkov. V letech 1422–1423 zde byli husité a po nich se stal majitelem Hynek Hlaváč Berka z Dubé.[3]

Po zániku hradu se Pihel stal součástí lipského panství. Později,  při dělení berkovského majetku roku 1502, připadl k panství sloupskému, jehož součástí zůstal až do reformy státní správy v roce 1848.[2]

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Mineralogická lokalita[editovat | editovat zdroj]

Vzorek thomsonitu z Pihelu ve sbírkách Vysoké školy chemicko-technologické v Praze

Z geologického hlediska je nejzajímavější Pihelský vrch, na jehož jihozápadním svahu je opuštěný čedičový lom, který byl známým nalezištěm minerálů thomsonitu a chabazitu.[4][5]

Jedná se o třetihorní neovulkanit, tato vyvřelina je bohatá na různé druhy minerálů největšího významu se na této lokalitě těší zeolity. Hlavními zástupci těchto zeolitů jsou v Pihelu thomsonit, chabazit a natrolit. Krystaly jsou obvykle velké do 5 mm, většinou čiré či bílé a dobré kvality.[6][7]

V horních partiích Pihelského vrchu jsou dosud patrné stopy někdejší existence místního hradu.

Turistické zajímavosti a dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Blízko Pihelu se nachází několik rybníků, z nichž největší jsou Červený (jehož část je chráněna jako přírodní památka) a Pivovarský rybník.

Krajina u Pihelu

Přes Pihel je vedena modře značená turistická trasa z České Lípy. Okrajem obce prochází hlavní silniční tah, silnice I. třídy č. 9, která vede z České Lípy do Nového Boru a dále na sever k hranicím se SRN. V obci jsou dvě autobusové zastávky – Nový Bor, Pihel, pošta na křižovatce místní komunikace se silnicí I/9, ve středu vesnice se pak nachází nížeji položená zastávka Nový Bor, Pihel, dol. Nejbližší železniční zastávka na trati č. 080 z České Lípy na Jedlovou v obci Skalice u České Lípy je od pihelské pošty vzdálena zhruba 2,5 kilometru. Ze Skalice přes horní do dolní části Pihelu a dále ke křižovatce U Sedmi trpaslíků a do Svojkova vede cyklotrasa č. 3062.[8][9]

Zajímavost[editovat | editovat zdroj]

Obec Pihel svérázně proslavil výrok Dany Medřické v televizním seriálu Nemocnice na kraji města: "A do Pihele tmavýho!"[10]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b c Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. a b KÜHN, Jiří. Města a obce. Pihel [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. 
  3. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6: REGIA, 2008. 158 s. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola V Pihelu. 
  4. Pihel na seznamu lokalit s výskytem chabazitu
  5. KÜHN, Jiří. Zajímavá místa. Pihelský vrch - Pihelský hrádek [online]. [cit. 2016-05-10]. Dostupné online. 
  6. Popis krystalů chabazitu z Pihelu
  7. Přehled minerálů z lokality Pihel na stránkách mindat.org (anglicky)
  8. Mapa KČT 15, Máchův kraj, 4. vydání. Praha: Trasa, 2008. ISBN 978-80-7324-168-1. 
  9. AUTORSKÝ KOLEKTIV. Lužické hory a Ještědský hřbet. Praha: Olympia, 1987. Kapitola Z podhůří do kraje, s. 95. 
  10. Máchův kraj, str. 158

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • JANÁČ, Marek; TUMLÍŘ, Pavel; HARVALÍK, Milan. Divnopis. Praha: Radioservis, 2006. 214 s. ISBN 80-86212-47-5. Kapitola Pihel, s. 150–151. 
  • PAULIŠ, P., HRŮZEK, L., JANEČEK, O., DVOŘÁK, Z., TOMAN, J., Nejzajímavější mineralogická naleziště Čech – zeolity a doprovodná mineralizace, 1. a 2. díl. Kutná Hora: Kuttna, 2015

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]