Pevek
| Pevek Певек | |
|---|---|
 Pohled na město z jihu | |
.png) znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 69°42′ s. š., 170°19′ v. d. |
| Nadmořská výška | 20 m n. m. |
| Časové pásmo | UTC+12[1] |
| Stát |  Rusko |
| federální okruh | Dálněvýchodní federální okruh |
| autonomní okruh | Čukotský autonomní okruh |
.svg) Čukotský autonomní okruh na mapě Ruska | |
  Pevek | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 51 km² |
| Počet obyvatel | 4 513 (1.1.2021) |
| Hustota zalidnění | 88,5 obyv./km² |
| Správa | |
| Starosta | Nikolaj Jurijevič Levanov |
| Vznik | 1933 |
| Oficiální web | go |
| Telefonní předvolba | (+7) 42737 |
| PSČ | 689400 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Pevek (rusky Певе́к , čuksky Пээкин) je město v ruském Dálněvýchodním federálním okruhu, nejsevernější město na území celé Ruské federace. Leží v Čukotském autonomním okruhu na severním okraji Čukotky na břehu Východosibiřského moře; 640 kilometrů severozápadně od Anadyru. V roce 2021 mělo město přes 4513 obyvatel.
Etymologie[editovat | editovat zdroj]
Jméno vzniklo zkomolením čukčského slova pagyt-kenaj, což znamená zapáchající hora. Podle legendy se na úpatí hory poblíž moderního msta odehrála bitva mezi Čukči a Jukagiry, pach rozkládajících se mrtvol na úpatí kopce zůstal dlouho, protože domorodci mrtvé nezakopali. Čukčové se proto na tomto území dlouho neusazovali, pouze sem v létě dočasně přivedli svá stáda sobů.[2]
Historie a současnost[editovat | editovat zdroj]
Pevek se rozvinul jako přístavní město v rámci využívání Severní mořské cesty. Je administrativním centrem místního samosprávného celku – stejnojmenného městského okruhu Pevek, ustanoveného na území původního Čaunského okresu (rusky Чаунский район, čuksky Чаан район).
Od léta 2019 zde kotví plovoucí jaderná elektrárna Akademik Lomonosov, která byla uvedena do provozu na podzim 2019.[3]
V letech 2019-2021 probíhala modernizace přístavu. Díky modernizaci a rozšíření může přijmout přístav lodě s ponorem až 8,6 m a navýší se roční obrat zboží v přístavišti na 800 tisíc tun.[4]
Galerie[editovat | editovat zdroj]
Pohled z ptačí perspektivy (2007)
Pohled z východní strany (2008)
Dům v Peveku. V oknech tzv. čukotské chladničky (2010)
Zrekonstruovaný dům v Peveku (2010)
Letiště Apapelgino v Peveku (2003)
Pevecký přístav (2011)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Певек na ruské Wikipedii.
- ↑ Ruský federální zákon 248-ФЗ Moskva: Правительство Российской Федерации, 2014-07-21 [cit. 2014-11-05]. (rusky)
- ↑ Информация о городском округе Певек [online]. Dostupné online.
- ↑ Atom na vlnách. Ruská plovoucí jaderná elektrárna konečně dostane palivo. iDNES.cz [online]. 2018-05-23 [cit. 2018-05-25]. Dostupné online.
- ↑ Два новых причала введут в эксплуатацию в порту Певека на Чукотке до конца года. www.korabel.ru [online]. [cit. 2021-10-14]. Dostupné online. (rusky)
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Pevek na Wikimedia Commons
