Přeskočit na obsah

Petrovice nad Úhlavou (tvrz)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Petrovice nad Úhlavou
Chybí zde svobodný obrázek
Základní informace
Slohrenesanční
barokní
Výstavbapolovina 16. století
StavebníkOldřich z Janovic
Další majiteléJanovští z Janovic
Příchovští z Příchovic
Krakovští z Kolovrat
Poloha
AdresaPetrovice nad Úhlavou, čp. 39, Janovice nad Úhlavou, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Petrovice nad Úhlavou
Petrovice nad Úhlavou
Další informace
Rejstříkové číslo památky22128/4-3225 (PkMISSezObrWD)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Petrovice nad Úhlavou jsou tvrz ve stejnojmenné vesniciJanovic nad Úhlavouokrese Klatovy. Založena byla v polovině šestnáctého století jako panské sídlo malého panství. Mezi jejími majiteli se vystřídali příslušníci rodů Janovských z Janovic a Příchovských z Příchovic. Roku 1648 tvrz ztratila svou sídelní funkci a postupně byla upravena do dochované podoby s renesančními a barokními prvky. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.[1]

Od druhé poloviny patnáctého století bývaly Petrovice součástí janovického panství. Roku 1539 z něj byl oddělen nový statek pro Oldřicha z Janovic, ke kterému patřilo pusté popluží v Petrovicích, Spůle a pustá ves Blata.[2] Oldřich si v Petrovicích nechal postavit tvrz.[3] Své panství poté odkázal manželce Apoloně ze Štokavy a synům Rackovi a Vilémovi. Synové si dědictví roku 1571 rozdělili a své statky spravovali ještě roku 1590. V témže roce Petrovice připadly synům Jindřicha Janovského, z nichž každý dostal jednu polovinu. Ke sloučení panství došlo v roce 1611, kdy je koupil Zdebor Příchovský z Příchovic připomínaný v Petrovicích také v letech 1612–1615.[2] První písemná zmínka o tvrzi pochází až z roku 1648, kdy Jan Vilém Příchovský statek prodal Vilému Albrechtovi Krakovskému z Kolovrat, který je připojil k dešenickému panství.[3] Podle popisu z roku 1737 se uvnitř nacházela klenutá kuchyně, komory a ubytování pro pracovníky přilehlého poplužního dvora.[4]

Stavební podoba

[editovat | editovat zdroj]

Budova tvrze má obdélný půdorys a sedlovou střechu. Fasády jsou členěné kordonovou římsou mezi přízemím a prvním patrem a na jižní a západní straně také pilastry. Pod střechou se nachází korunní římsa. Obloukem zakončený vstup se nachází uprostřed západní zdi. Barokní prvky se dochovaly zejména v podobě prolamovaných nadokenních říms u některých oken.[4]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-15]. Identifikátor záznamu 133061 : Tvrz – bývalá. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1]. 
  2. a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IX. Domažlicko a Klatovsko. Praha: František Šimáček, 1893. 268 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Bystřicku, s. 151. 
  3. a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Petrovice nad Úhlavou, s. 254. 
  4. a b Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-15]. Dostupné online.