Petrovice nad Úhlavou (tvrz)
| Petrovice nad Úhlavou | |
|---|---|
 | |
| Základní informace | |
| Sloh | renesanční barokní |
| Výstavba | polovina 16. století |
| Stavebník | Oldřich z Janovic |
| Další majitelé | Janovští z Janovic Příchovští z Příchovic Krakovští z Kolovrat |
| Poloha | |
| Adresa | Petrovice nad Úhlavou, čp. 39, Janovice nad Úhlavou,  Česko |
| Souřadnice | 49°19′24,21″ s. š., 13°11′1,85″ v. d. |
  Petrovice nad Úhlavou | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 22128/4-3225 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Petrovice nad Úhlavou jsou tvrz ve stejnojmenné vesnici u Janovic nad Úhlavou v okrese Klatovy. Založena byla v polovině šestnáctého století jako panské sídlo malého panství. Mezi jejími majiteli se vystřídali příslušníci rodů Janovských z Janovic a Příchovských z Příchovic. Roku 1648 tvrz ztratila svou sídelní funkci a postupně byla upravena do dochované podoby s renesančními a barokními prvky. Od roku 1964 je chráněna jako kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Od druhé poloviny patnáctého století bývaly Petrovice součástí janovického panství. Roku 1539 z něj byl oddělen nový statek pro Oldřicha z Janovic, ke kterému patřilo pusté popluží v Petrovicích, Spůle a pustá ves Blata.[2] Oldřich si v Petrovicích nechal postavit tvrz.[3] Své panství poté odkázal manželce Apoloně ze Štokavy a synům Rackovi a Vilémovi. Synové si dědictví roku 1571 rozdělili a své statky spravovali ještě roku 1590. V témže roce Petrovice připadly synům Jindřicha Janovského, z nichž každý dostal jednu polovinu. Ke sloučení panství došlo v roce 1611, kdy je koupil Zdebor Příchovský z Příchovic připomínaný v Petrovicích také v letech 1612–1615.[2] První písemná zmínka o tvrzi pochází až z roku 1648, kdy Jan Vilém Příchovský statek prodal Vilému Albrechtovi Krakovskému z Kolovrat, který je připojil k dešenickému panství.[3] Podle popisu z roku 1737 se uvnitř nacházela klenutá kuchyně, komory a ubytování pro pracovníky přilehlého poplužního dvora.[4]
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Budova tvrze má obdélný půdorys a sedlovou střechu. Fasády jsou členěné kordonovou římsou mezi přízemím a prvním patrem a na jižní a západní straně také pilastry. Pod střechou se nachází korunní římsa. Obloukem zakončený vstup se nachází uprostřed západní zdi. Barokní prvky se dochovaly zejména v podobě prolamovaných nadokenních říms u některých oken.[4]
Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-02-15]. Identifikátor záznamu 133061 : Tvrz – bývalá. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého. Svazek IX. Domažlicko a Klatovsko. Praha: František Šimáček, 1893. 268 s. Dostupné online. Kapitola Tvrze na Bystřicku, s. 151.
- ↑ a b Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Příprava vydání Miloslav Bělohlávek. Svazek IV. Západní Čechy. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Petrovice nad Úhlavou, s. 254.
- ↑ a b Tvrz [online]. Národní památkový ústav [cit. 2019-02-15]. Dostupné online.