Petr Hojer

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Ing. Petr Hojer CSc.

ministr průmyslu ČSR
Ve funkci:
červen 1986 – červen 1990
Předchůdce Miroslav Kapoun
Nástupce Jan Vrba
Stranická příslušnost
Členství KSČ

Narození 4. října 1940
Praha
Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava
Alma mater VŠCHT Pardubice
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Petr Hojer (* 4. října 1940 Praha) je český sportovní funkcionář, manažer HC Verva Litvínov, bývalý československý politik KSČ, za normalizace a krátce po sametové revoluci ministr průmyslu České socialistické republiky.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Vyučil se lučebníkem v podniku Spolana Neratovice, kde do roku 1968 pracoval jako dělník. V letech 1965-1972 vystudoval při zaměstnání Vysokou školu chemicko-technologickou v Pardubicích. V období let 1968-1976 se v tomto podniku vypracoval postupně na staršího technologa, vedoucího výroby podniku a vedoucího cechu. Mezi roky 1976-1980 zastával funkci ředitele výroby generálního ředitelství podniku Chemopetrol Praha. V roce 1980 se stal pověřeným ředitelem koncernového podniku Chemické závody československo-sovětského přátelství Litvínov a od roku 1981 byl ve funkci ředitele potvrzen. Angažoval se ve strukturách KSČ a Národní fronty. Byl členem Krajského výboru KSČ v Ústí nad Labem a členem předsednictva Okresního výboru KSČ v Mostu. Zasedal rovněž v národohospodářské komisi Ústředního výboru Komunistické strany Československa. Bylo mu uděleno Vyznamenání Za zásluhy o výstavbu.[1][2]

V červnu 1986 byl jmenován členem české vlády Josefa Korčáka, Ladislava Adamce, Františka Pitry a Petra Pitharta jako ministr průmyslu.[1] Setrval v ní až do června 1990.[3] Svůj nástup do funkce popisoval ve vzpomínkách z roku 2010 následovně: „Já přišel na rezort, který byl ve velkém rozvalu. Musel jsem ho konsolidovat, neměl jsem na politiku čas. Spadaly pod nás tři tisíce fabrik od Šumavy k Tatrám, měl jsem na starosti dřevaře, nábytkáře, ševce, hudební nástrojáře, strojaře a další obory. Vydržel jsem přesně 4 roky a 11 dnů, byl jsem ještě v Pithartově vládě.“ Po roce 1990 působil v soukromém sektoru.[4] Státní bezpečnost ho evidovala jako důvěrníka (krycí jméno NÁMĚSTEK).[5]

V živnostenském rejstříku se uvádí bytem Litvínov.[6] K roku 2010 je zmiňován jako generální manažer hokejového klubu Litvínov. S hokejovým týmem spolupracoval již v 80. letech, kdy byl ředitelem litvínovské chemičky. Na postu manažera HC Litvínov se uvádí i k roku 2012.[4][7]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Životopisy nových členů vlády ČSR. Rudé právo. červen 1986, roč. 66., čís. 142, s. 3. Dostupné online.  
  2. Záhlaví : Baumruková, Nasťa, 1930- [online]. lanius.kmp.plzen-city.cz, [cit. 2012-09-23]. Dostupné online. (česky) 
  3. Vláda Josefa Korčáka V. (Adamce, Pitry, Pitharta) (18.06.1986 - 29.06.1990) [online]. vlada.cz, [cit. 2012-09-23]. Dostupné online. (česky) 
  4. a b Šéf Litvínova: Krumpáč a lopata, křičeli lidi, ale já hokejistům nevyhrožoval [online]. hokej.idnes.cz, [cit. 2012-09-23]. Dostupné online. (česky) 
  5. ŠPIONÁŽNÍ, KONTRAŠPIONÁŽNÍ A JINÁ ELITA ČESKÉ A SLOVENSKÉ REPUBLIKY [online]. cibulka.com, [cit. 2012-09-23]. Dostupné online. (česky) 
  6. Ing. Petr Hojer [online]. podnikatel-zivnost.com, [cit. 2012-09-23]. Dostupné online. (česky) 
  7. V hokejovém Litvínově mají tajný cíl: Skončit do šestého místa [online]. hokej.idnes.cz, [cit. 2012-09-23]. Dostupné online. (česky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]