Peter Sloterdijk

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Peter Sloterdijk
Peter Sloterdijk, Karlsruhe 07-2009, IMGP3019.jpg
Narození 26. června 1947 (70 let)
Karlsruhe
Povolání filosof, televizní hlasatel, spisovatel a vysokoškolský učitel
Alma mater Mnichovská univerzita
Hamburská univerzita
Ocenění Friedrich-Märker-Preis (1999)
Cena Sigmunda Freuda za vědeckou prózu (2005)
Internationaler Mendelssohn-Preis zu Leipzig (2008)
Prix Européen de l'Essai Charles Veillon (2008)
BDA-Preis für Architekturkritik (2009)
… více na Wikidatech
Vlivy Gilles Deleuze
Web oficiální stránka
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Logo Wikicitátů citáty na Wikicitátech
Nuvola apps bookcase.svg Seznam dělSouborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Peter Sloterdijk v roce 2009 (autor: Kurt Steinhausen Fotografie)

Peter Sloterdijk [pétr slotrdajk] (26. června 1947 Karlsruhe) je německý filosof, publicista a spisovatel.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Sloterdijk, jehož otec byl Holanďan a matka Němka, studoval filosofii, germanistiku a historii v Mnichově a v Hamburku a 1971 promoval prací o strukturalismu jako hermeneutice. Následovaly práce o M. Foucaultovi a jeho teorii dějin a o autobiografii v předválečném Německu. V letech 1978-1980 žil v ašrámu Osho v Indii a pak jako nezávislý spisovatel. Roku 1983 vydal knihu Kritika cynického rozumu, která se stala bestsellerem a proslavila ho. Následovaly četné další knihy o současných masových společnostech, například o problému drog nebo terorismu, o Nietzschem, Heideggerovi a Derridovi, o budoucnosti Evropy a o náboženských konfliktech.

Od roku 1992 přednášel estetiku a filosofii na Vysoké škole designu v Karlsruhe a od roku 1993 také na Akademii výtvarných umění ve Vídni, kde je od roku 2001 profesorem filosofie kultury a teorie médií. Od téhož roku je také rektorem Vysoké školy designu v Karlsruhe a od roku 2002 moderuje pravidelný pořad německé televize Ve skleníku: filosofický kvartet, věnovaný aktuálním otázkám společnosti. Kromě toho byl hostujícím profesorem v New Yorku, v Paříži a na ETH v Curychu. Za své eseje a nekonvenční filosofické postoje byl vyznamenán řadou cen v Německu a Rakousku.

Myšlení[editovat | editovat zdroj]

Sloterdijk originálním způsobem kombinuje akademickou filosofii s esejistickou fantazií, vtipem a sklonem k nadsázce. Jednou z jeho vůdčích myšlenek je odpor proti všem dualismům, jež podle něho nepatřičně oddělují, co patří k sobě. Ve svém největším díle Sféry I.-III. (1998-2004) se snaží přivést takové postoje k rozhovoru v „prostorech koexistence“, jež pak také analyzuje. Od „mikrosfér“ jako je mateřské lůno, jež se snažíme během života nahrazovat různými ochrannými institucemi a „makrosférami“ jako jsou národy a státy, Sloterdijk ukazuje, že bez nich nemůžeme žít. Jiným velkým tématem je globalizace, kterou Sloterdijk nevidí jako naprostou novinku, neboť je dávno připravena antickým myšlením i zámořskými objevy.

V eseji Pravidla pro lidskou ZOO (Regeln für den Menschenpark, 1999), kterou Sloterdijk chápe jako odpověď na Heideggerův Dopis o humanismu, představuje civilizace a kultury jako skleníky pro kultivaci lidských bytostí. Jako pečujeme o ohrožené druhy v přírodě, neměli bychom zapomenout na péči o Aristotelovo zóon politikon, člověka jako společenskou bytost. Téma lidského „chovatelství“ vyvolalo v Německu prudké reakce a dokonce i obvinění z rasismu, které Sloterdijk stejně rozhořčeně odmítá.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Sloterdijk, P., Na jedné lodi. Pokus o hyperpolitiku. Olomouc 1997
  • Sloterdijk, P., Procitne Evropa? Olomouc 1997
  • Marqard, O. - Sloterdijk, P., Pluralita, skepse, tonalita. Brno 1998
  • Sloterdijk, P., Kritika cynického rozumu. Bratislava 2013

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Obecné[editovat | editovat zdroj]

Interview[editovat | editovat zdroj]