Peter G. Fedor-Freybergh

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Prof. MUDr. PhDr. Peter G. Fedor Freybergh, DrSc., Dr. h.c.mult.
Prof. Peter G. Fedor-Freybergh.jpg
Narození 12. listopadu 1936 (82 let)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Peter G. Fedor-Freybergh je světově uznávaným slovenským vědcem, který získal za publikační, pedagogickou činnost i ediční práci mnoho ocenění v oblasti vědy. Je prvním profesorem oboru Prenatální a postnatální psychologie a medicíny. Proslul zavedením pojmu „prenatální dítě“, jímž upozornil na těhotenství jako nenahraditelné období pro vývoj vztahu mezi matkou a dítětem i pro rozvoj dítěte. Narodil se 12. 11. 1936 „do staré prešpurské rodiny“ jak sám říká, oba rodiče byli lékaři – humanisté.

Odborná kariéra[editovat | editovat zdroj]

Prof. Fedor-Freybergh zahájil svou vědeckou dráhu na Slovensku a později se mu dostalo významných ocenění v Německu, Itálii, Rakousku a zejména ve Švédsku, kde se nadlouho usadil po emigraci na začátku 70. let. Důkazem jeho záslužné vědecké i popularizační činnosti je např. více než 20 čestných uznání a několik čestných doktorátů, které mu byly uděleny na nejvýznamnějších evropských univerzitách. Získal pět profesorských titulů v různých medicínských oborech včetně dětské psychiatrie, gynekologie apod.[1]

Prof. Peter G. Fedor-Freybergh[2] – gynekolog, porodník, psycholog a psychiatr - absolvoval Lékařskou fakultu UK v Bratislavě v roce 1959. Na Filozofické fakultě UK vystudoval nejprve psychologii a na Karlově univerzitě v Praze obhájil disertaci z dětské psychiatrie. V Bratislavě založil v roce 1966 samostatné oddělení dětské psychiatrie při fakultní nemocnici. V roce 1968 odešel na pozvání Vídeňské univerzity do Rakouska, kde ho později jmenovali profesorem psychoneuroendokrinologie, což byla zároveň první profesura tohoto oboru v Evropě. Dále působil ve Švýcarsku, Velké Británii a Švédsku. Všude jako porodník a gynekolog a zároveň jako dětský psychiatr a psycholog. Od roku 1983 byl prezidentem Světové organizace prenatální a perinatální psychologie a medicíny. Od roku 1992 je čestným a doživotním prezidentem této organizace. Přednáší na Lékařské fakultě UK v Praze, kde získal v roce 1996 profesuru v dětské a dorostové psychiatrii, a na Vysoké škole zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě, kde vede Ústav prenatální a perinatální psychologie, medicíny a sociálních věd[3]. Je šéfredaktorem mezinárodních vědeckých časopisů Journal of Prenatal and Perinatal Psychology and Medicine (Heidelberg)[4], Neuroendocrinology Letters (Stockholm)[5], Biogenic Amines (Paríž) [6] a Activitas nervosa superior [7].

Konference[editovat | editovat zdroj]

Každoročně je pořádána konference Freyberghovy dny[8] na téma prenatální medicíny Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Univerzitou Svaté Alžběty v Bratislavě. Téma prenatální a perinatální psychologie a etiky je velmi inspirativní, protože v tomto mladém oboru je stále co objevovat. Její ideová náplň spočívá především v základních tezích vědeckého odkazu profesora Fedora-Freybergha, kde se uvažuje o "kontinuálním vývoji prenatálního a postnatálního vývoje". Je zde zdůrazňován význam vztahu matka–dítě (profesor Fedor-Freybergh se na rozdíl od mnoha lékařů domnívá, že pro matku je plod již dítětem). Dále upozorňuje na význam psychosociálních fenoménů, které spolu s hormonálním vybavením matky (později i dítěte) hrají při vývoji dítěte významnou úlohu. Profesor Fedor-Freybergh dále zdůrazňuje, že v těhotenství je nutné sledovat nejen somatický stav matky "dítěte", ale i její psychickou a sociální pohodu

Proběhlo také osm ročníků konference Prenatálne dieťa, zde zpráva ze 7. ročníku.[9]

Za svého života svým širokým srdcem a láskou ovlivnil lidskostí mnoho odborníků.

Publikace[editovat | editovat zdroj]

Knihy[editovat | editovat zdroj]

Jde o renesančního člověka, který mluví jazykem filozofie, psychologie a medicíny. Je autorem dvou útlých, ale zásadních knih Prenatálního dítěte[10] a Pohádky o ptáku štěstí.

Časopisy[editovat | editovat zdroj]

Založil a vedl množství odborných imputovaných časopisů v tématu prenatální medicíny. Založil a už vydává mezinárodní odborný časopis: The International Journal of Prenatal and Perinatal Psychology and Medicine a je také šéfredaktorom prestižního časopisu Neuroendocrinology Letters [11].

Hlavní myšlenky[editovat | editovat zdroj]

Peter Fedor-Freybergh zdůrazňuje, že prenatální stadia života představují unikátní příležitost prevence psychických, emočních a tělesných problémů v pozdějším životě. Jde o tom že v právě v období těhotenství můžeme rozvinout preventivní procedury ke snížení počtu předčasných porodů a kojenecké úmrtnosti. Vychází z toho, že prenatální fáze vývoje člověka je již součástí jeho života a že již během ní je jedinec utvářen prostřednictvím zkušeností. U nenarozeného dítěte se tato zkušenost iniciuje a realizuje prostřednictvím procesu vštěpování. Těhotenství považuje doktor Freybergh za aktivní dialog mezi matkou a dítětem, rozšířený rovněž o dialog matky s otcem. Za velmi důležité považuje to, že ženy čekající dítě k němu přistupují jinak než zdravotníci. Zatímco oni hovoří o embryu či plodu, žena jej nazývá dítětem, může mu dokonce říkat i jménem. Jejich vzájemný dialog začíná podvědomě hned po početí. Lékař také uvádí, že pro matku se stává realitou ve chvíli, kdy vědomě nebo podvědomě začne dítě vnímat nikoli ve třetí osobě ale je druhé, jako „ty“.

Společně s dalšími čtyřiceti slovenskými profesory nepodporuje umělé ukončování životů prenatálních dětí: TÉMA: 40 slovenských profesorov nesúhlasí s vykonávaním potratov (aktualizované).[12]

Profesor Fedor-Freybergh dále tvrdí, že optimalizováním prenatálního života člověka můžeme dosáhnout zdraví a přispět k civilizovanému, přátelskému a mírumilovnému soužití.

Slovenská odborná veřejnost má pozoruhodný příklad sjednocujícího přístupu v osobě profesora MUDr. Petra Fedora-Freybergha, Dr.h.c., gynekologovi-porodníkovi, psychiatrovi pro děti a dospělé, psychoterapeutovi. Během svého působení na Univerzitě ve Stockholmu realizoval jedinečný výzkum účinnosti psychosociálních a psychoterapeutických intervencí na porod při výskytu rizikových faktorů u těhotných. Své koncepty a přístupy shrnul v knize Prenatální dítě. P.Fedor-Freybergh také zavedl na univerzitní klinice ve Stockholmu ambulantní porody.

V České republice patří k jeho pokračovatelům klinická psycholožka Mgr. Michaela Mrowetz, na Slovensku neuropsychiatr MUDr. Radovan Hrubý.

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Se svou manželkou Lili, původem ze Švédska, žije v Bratislavě. Z prvního manželství má dospělého syna, úspěšného očního lékaře, žijícího v USA.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Časopis Psychiatria-psychoterapia-psychosomatika, Časopis Psychiatria-psychoterapia-psychosomatika
  2. https://spravy.pravda.sk/domace/clanok/158021-kto-im-vstepi-respekt-k-zivotu/
  3. https://www.vssvalzbety.sk/katedry/katedry/kppmsv/projekty, Ústav prenatálnej a parinatálnej psychológie, medicíny a sociálních věd, Vysoká škola zdravotnictví a sociální práce sv. Alžběty v Bratislavě
  4. http://www.isppm.de/bibliothek/literaturliste/, Journal of Prenatal and Perinatal Psychology and Medicine (Heidelberg)
  5. http://www.nel.edu/NEL_Edit-Board.pdf Archivováno 9. 7. 2017 na Wayback Machine, Neuroendocrinology Letters
  6. http://www.biogenicamines.net/, Biogenic Amines Journal
  7. http://www.rediviva.sav.sk/, Activitas Nervosa Superior Rediviva
  8. Konference Freyberghovy dny, Freyberghovy dny
  9. Prenatálne dieťa: správa z konferencie
  10. Prenatálne dieta - recenzia
  11. Šéfredaktor Neuroendocrinology letters Neuroendocrinology Letters Archivováno 9. 7. 2017 na Wayback Machine,Neuroendocrinology Letters
  12. TÉMA: 40 slovenských profesorov nesúhlasí s vykonávaním potratov (aktualizované), TÉMA: 40 slovenských profesorov nesúhlasí s vykonávaním potratov (aktualizované)

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]