Perleťovec dvanáctitečný

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Wikipedie:Jak číst taxoboxPerleťovec dvanáctitečný
alternativní popis obrázku chybí
Perleťovec dvanáctitečný, Plzeňsko
Vědecká klasifikace
Říše živočichové (Animalia)
Kmen členovci (Athropoda)
Třída hmyz (Insecta)
Řád motýli (Lepidoptera)
Čeleď babočkovití (Nymphalidae)
Binomické jméno
Boloria selene
Denis & Schiffermüller, 1775
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Perleťovec dvanáctitečný (Boloria selene, Denis & Schiffermüller, 1775) je menším až středně velkým druhem čeledi babočkovitých. Jeho přední křídlo dorůstá délky 18 - 22 mm. Typickým biotopem tohoto perleťovce jsou rašeliniště a rašelinné louky, ale také řídké listnaté a smíšené lesy včetně pasek a lesních cest.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Perleťovec dvanáctitečný je rozšířený v celém holoarktickém areálu, od severní části Španělska přes Evropu až po východní Asii a severní Ameriku. Naopak úplně chybí například v jižní Evropě - v Itálii a na Balkánském poloostrově.[1]

Perleťovec dvanáctitečný, Plzeňsko
Perleťovec dvanáctitečný, Plzeňsko

Chování a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Živnou rostlinou housenek perleťovce dvanáctitečného jsou violka psí, Rivinova, srstnatá a bahenní. Samice klade vajíčka jednotlivě nebo v malých shlucích na spodní stranu listů živné rostliny. Housenky žijí samostatně a snaží se vyhýbat prudkému slunci. Kuklí se na zemi pod stočenými suchými listy. Motýl je dvougenerační, první generace žije v období květen až červenec, druhá srpen až září. [1]

Ochrana a ohrožení[editovat | editovat zdroj]

V České republice je doposud rozšířený a hojný. Do budoucna je ohrožený zarůstáním rašelinných luk a také necitlivým zalesňováním řídkých listnatých a smíšených porostů.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b lepidoptera.cz. Dostupné online. (česky) 


Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BENEŠ J., KONVIČKA M., (eds). Motýli České republiky: rozšíření a ochrana. Praha : SOM, 2002. 857 s.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]