Pentachlorfenol

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Pentachlorfenol
Strukturní vzorec pentachlofenolu
Strukturní vzorec pentachlofenolu
Obecné
Systematický název 2,3,4,5,6-pentachlorfenol
Triviální název pentachlorfenol
Ostatní názvy Santophen, Pentachlorol, Chlorophen, Chlon, Dowicide 7, Pentacon, Penwar, Sinituho, Penta
Anglický název Pentachlorophenol
Německý název Pentachlorphenol
Funkční vzorec C6Cl5OH
Sumární vzorec C6HCl5O
Vzhled bílá krystalická látka
EC-no (EINECS/ELINCS/NLP) 201-778-6
Indexové číslo 604-002-00-8
PubChem
SMILES Clc1c(Cl)c(Cl)c(Cl)c(Cl)c1O
Vlastnosti
Molární hmotnost 266,34 g/mol
Teplota tání 190-191 °C
Teplota rozkladu 309-310 °C
Hustota 1,978 g/cm3 (22 °C)
Rozpustnost ve vodě 0,020 g/l (30 °C)
Vysoce toxický
Vysoce toxický (T+)
Nebezpečný pro životní prostředí
Nebezpečný pro životní prostředí (N)
R-věty R24/25 R26 R36/37/38 R40 R50/53
S-věty (S1/2) S22 S36/37 S45 S52 S60 S61
H-věty H351 H330 H311 H301 H319 H335 H315 H410
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky
SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Pentachlorfenol (též PCF) je chlorovaná organická sloučenina používaná jako pesticid. Vyrábí se od 30. let 20. století pod mnoha obchodními názvy.[1] Vyskytuje se ve dvou formách: jako samotný PCF a jako sodná sůl, která se lépe rozpouští ve vodě. V minulosti se PCF používal jako herbicid, insekticid, fungicid, algicid, dezinficiens a jako složka nátěrů proti tvorbě povrchových nánosů.[1] Aplikoval se na semena rostlin (pro nepotravinářské použití), kůži, zdivo, dřevo, do vody pro chladicí věže, do systémů pro spřádání lan a pro papírny. Jeho použití bylo významně omezeno kvůli vysoké toxicitě a pomalé biodegradaci.[2]

Existují dvě hlavní metody pro ochranu dřeva pomocí PCF. Tlakový proces zahrnuje umístění dřeva do tlakové nádoby, kde je ponořeno do PCF a vystaveno tlaku. Při beztlakovém procesu se PCF nanáší postřikem, nátěrem nebo namáčením do lázně. Ochrana dřeva znamená významnou úsporu nákladů, protože například ošetřené dřevěné sloupy vydrží cca 35 let, kdežto neošetřené jen asi 7 let.

V celé Evropské unii je dodávání biocidních přípravků na trh obsahujích PCF zakázáno s účinkem od 1.9.2006 (v souladu s čl. 4 odst. 2 nařízení Komise (ES) č. 2032/2003).[3]

Vlastnosti[editovat | editovat zdroj]

Za běžných podmínek těkavá šedá krystalická látka, s teplotou tání 190 °C, teplota varu 310 °C, dobře rozpustný v organických rozpouštědlech, tucích a olejích.

Použití[editovat | editovat zdroj]

Zejména jako fungicid k ochraně dřeva nebo biocid ve zdivu či ve speciálním textilu. Jeho užívání jako herbicidu bylo zakázáno.

Rizika pro zdraví člověka[editovat | editovat zdroj]

Může způsobit podráždění pokožky a dýchacích cest, poškození jater a ledvin, bolesti břicha. Je považován za karcinogen a látku toxickou pro reprodukci.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pentachlorophenol na anglické Wikipedii.

  1. a b Consumer Factsheet on: Pentachlorophenol [online]. United Stated Environmental Protection Agency, 2006-11-28, [cit. 2008-02-26]. Dostupné online.  
  2. Fiege, H.; Voges, H.-M.; Hamamoto, T; Umemura, S.; Iwata, T.; Miki, H.; Fujita, Y.; Buysch, H.-J.; Garbe, D.; Paulus, W.. Phenol Derivatives. Ullmann's Encyclopedia of Industrial Chemistry. Weinheim: Wiley-VCH, 2000. DOI:10.1002/14356007.a19_313.  
  3. Úřední věstník Evropské unie, L 307, 24.11.2003, s. 1—96 (ES, DA, DE, EL, EN, FR, IT, NL, PT, FI, SV), zvláštní vydání v českém jazyce: Kapitola 03 Svazek 041 S. 92 - 187

Externí stánky[editovat | editovat zdroj]