Pedro Ortiz de Zárate

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Blahoslavený
Pedro Ortiz de Zárate
Detail olejomalby ze 17. století
Detail olejomalby ze 17. století
Církevřímskokatolická
ZnakZnak
Svěcení
Kněžské svěcení1657, Santiago del Estero
Osobní údaje
Rodné jménoPedro Ortiz de Zárate y Carrizo de Garnica
Datum narození1622
Místo narozeníSan Salvador de Jujuy
Španělské impériumŠpanělské impérium Španělské impérium
Datum úmrtí27. října 1683
Místo úmrtíSan Ramón de la Nueva Orán
Španělské impériumŠpanělské impérium Španělské impérium
Místo pohřbeníkatedrální bazilika Nejsvětějšího Spasitele, San Salvador de Jujuy, Argentina
RodičePedro Ortiz de Zarate a Carrizo de Garnica
Svatořečení
Začátek procesu8. března 2002
Beatifikace2. července 2022
San Ramón de la Nueva Orán, Argentina
beatifikoval papež František
Svátek27. října
Uctíván církvemiřímskokatolická církev a církve v jejím společenství
Titul svatéhokněz a mučedník
Atributykněžský oděv, kopí, palmová ratolest, kříž
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pedro Ortiz de Zárate y Carrizo de Garnica (1622, San Salvador de Jujuy27. října 1683, San Ramón de la Nueva Orán) byl argentinský římskokatolický kněz, působící jako misionář mezi domorodým obyvatelstvem, zabitý během masakru v průsmyku Abra de Zenta. Katolická církev jej uctívá jako blahoslaveného mučedníka.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se dne 29. června 1622 ve městě San Salvador de Jujuy v dnešní provincii Jujuy do významné rodiny baskického původu. Jeho děd z otcovy strany, Pedro de Zárate, byl španělským generálem a osadníkem, jež se podílel na zakládání jeho rodného města. Již v dětství byl přitahován náboženstvím.

Během dospívání mu zemřeli rodiče a v sedmnácti letech se oženil s Petronilou Ibarrou Argañarás y Murguía, jež pocházela ze šlechtického rodu. Narodili se jim dva synové.

Ve svém rodném městě, ve kterém i nadále žil působil ve vedení obecní samosprávy. Roku 1654, necelých deset let po svatbě ovdověl. Po smrti své manželky se v něm opět rozvinulo povolání ke kněžství. Dlouhý čas trávil v obecní kapli, než se po několika letech definitivně rozhodl stát knězem. Po studiu teologie u jezuitů v Córdobě byl roku 1657 v Santiagu del Estero vysvěcen na kněze.

Nejprve působil ve farnosti, kde docházelo k častým konfliktům mezi Španěly a domorodými obyvateli. Roku 1659 se pak stal farářem ve svém rodném městě. Často musel cestovat na dlouhé vzdálenosti, jelikož jeho farnost zahrnovala i vzdálené osady. Zasloužil se zde o výstavbu nového farního kostela a několika kaplí. Věnoval se také péči o chudé a nemocné.

Roku 1683 byla zorganizována misijní výprava do oblastí severní Argentiny a Jižní Bolívie, které se spolu s ním účastnil i jezuitský kněz Giovanni Antonio Solinas a další lidé, včetně domorodých konvertitů ke křesťanství. Za cíl měli navázání kontaktů s novými kmeny a jejich obrácení na křesťanskou víru.

Ačkoli první kontakty s kmeny byli nadějné, skupina několika stovek ozbrojených Tobů a Mocoviců, podněcovaných svými šamany zůstala silně nepřátelská. Dne 27. října 1683 odpoledne, nedlouho poté, co odsloužili v provizorní kapli mši svatou zaútočilo přes tisíc bojovníků na dočasný tábor misionářů. Giovanni Antonio Solinas, Pedro Ortiz de Zárate a 18 laiků, včetně domorodých křesťanských konvertitů bylo krutě zavražděno oštěpy a sekerami v průsmyku Abra de Zenta poblíž dnešního města San Ramón de la Nueva Orán.

Jeho ostatky jsou uloženy v katedrální bazilice Nejsvětějšího Spasitele v San Salvadoru de Jujuy.

Úcta[editovat | editovat zdroj]

Beatifikační proces jeho a jeho společníka Pedra Ortize de Zárate započal dne 8. března 2002, čímž oba obdrželi titul služebníci Boží Dne 13. října 2021 podepsal papež František dekret o jich mučednictví.

Blahořečeni pak byli dne 2. července 2022 v San Ramón de la Nueva Orán. Obřadu předsedal jménem papeže Františka kardinál Marcello Semeraro.

Jeho památka je připomínána 27. října. Bývá zobrazován v kněžském oděvu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]