Pařížská dohoda (1954)

Pařížská dohoda označuje vojenskou dohodu ohledně začlenění Západního Německa a Itálie do struktur Západní Evropy, která byla podepsána v Paříži dne 23. října 1954. Dohoda vycházela z výsledků londýnské konference devíti západoevropských států v Londýně ve dnech 23. září – 3. října.

Dohoda znamenala konec poválečné okupace Západního Německa, jeho znovuvyzbrojení a zapojení do Severoatlantické aliance (NATO). Dále Západní Německo a Itálie přistoupily k bruselskému paktu z roku 1948, čímž vznikla vojensko-obranná Západoevropská unie. Integrace Německa měla některá omezení, jako zákaz vývinu atomových zbraní nebo některá práva Spojenců k Německu jako celku vyplývající z postupimské konference. Dohoda řešila také některé sporné otázky mezi Francií a Západním Německem.

Pařížská dohoda a vznik Západoevropské unie nahradily projekt Evropského obranného společenství z roku 1952, který nebyl ratifikován francouzským parlamentem. Dohoda byla jedním z kroků evropské integrace, vojenským sjednocením zemí na západ od Železné opony a důležitým milníkem studené války s Východním blokem. Ten na to reagoval uzavřením varšavské smlouvy 14. května 1955. Toto uspořádání Evropy určené vojenským pakty ustanovenými v Paříži a Varšavě v zásadě zůstalo až do konce studené války, pádu komunismu a rozpadu Východního bloku a Sovětského svazu v letech 1989–1991.