Pavlovské vrchy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Pavlovské vrchy
Pavlovské vrchy, pohled od západu
Pavlovské vrchy, pohled od západu

Nejvyšší bod 549 m n. m. (Děvín)

Nadřazená jednotka Mikulovská vrchovina
Sousední
jednotky
Milovická pahorkatina

Světadíl Evropa
Stát Česko Česká republika
Rakousko Rakousko
Horniny vápenec
Souřadnice
Identifikátory
Kód geomorf. jednotky IXA-1A
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Související informace naleznete také v článku CHKO Pálava.

Pavlovské vrchy (hovorově Pálava, oba názvy odvozeny od obce Pavlov, něm. Pollauer Berge) jsou vápencovým pohořím, které se táhne na samém jihu Moravy od ohbí Dyje dvacet kilometrů na jih okolo Mikulova až ke státním hranicím s Rakouskem. Přestože nedosahují velké absolutní výšky (Děvín 549 m n. m.), vystupují monumentálně nad okolní nížinu a tvoří přírodní dominantu jihu Moravy.

Vápenec, ze kterého se hřeben skládá, vznikl v druhohorním moři a byl vyzvednut do výše až 549 m n. m. (Děvín, nejvyšší hora Pálavy) alpínským vrásněním. Díky zachovalosti původní krajiny se v oblasti vyskytuje množství velmi vzácných živočichů a rostlin. Proto jsou vrchy součástí CHKO Pálava, která je severozápadní částí Biosférické rezervace Dolní Morava UNESCO.

Oblast je nepřetržitě obývána po desítky tisíc let, o čemž svědčí mnoho archeologických nálezů (lovci mamutů, hradiště, především v Dolních Věstonicích). Na území Pavlovských vrchů se nachází několik přírodních rezervací ochraňujících zdejší velmi cenné území. Na dvou výšinách se tyčí středověké hradní zříceniny (Děvičky a Sirotčí hrádek), na jižním úbočí se rozkládá malebné historické město Mikulov.

Geomorfologie

Pavlovské vrchy leží v nejzápadnější části Karpat a skládají se z těchto částí (řazeno od severu na jih):

Odkazy

Související články

Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa k tématu Pavlovské vrchy ve Wikimedia Commons

Externí odkazy

Biosférická rezervace Dolní Morava