Přeskočit na obsah

Pavel III. Karel Pálffy z Erdődu

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Pavel III. Karel Pálffy z Erdődu
Rodový erb Pálffyů
Rodový erb Pálffyů
Narození1679 nebo 29. října 1697
Úmrtí1774 nebo 14. září 1774
Bratislava
Povolánívoják
ChoťMarie Markéta ze Stubenbergu (1718–1724)[1]
DětiMarie Antonie Pálffyová
RodičeJan IV. Bernard Pálffy z Erdődu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pavel (III.) Karel hrabě Pálffy z Daun-Erdődu (29. října 169714. září 1774 Bratislava) byl uherský šlechtic z významného rodu Pálffyů z Erdődu. Sloužil v císařské armádě, kde dosáhl hodnosti polního maršála a velícího generála v Uhersku a Sedmihradsku.

Narodil se jako syn uherského palatina hraběte Jana (IV.) Bernarda Pálffyho (1664–1751) a jeho manželky, hraběnky Marie Anny Terezie Czoborové ze Czoborszentmihály (1. května 1669 – 3. října 1733).[2]

Měl čtyři sourozence, dvě sestry: Marii Sidonii a Alžbětu Terezu a dva bratry. Oba bratři padli v boji v císařských službách: Jan Antonín v roce 1717 u Bělehradu a Mikuláš v roce 1734 u Parmy.

Také Pavel Karel již v mládí nastoupil vojenskou dráhu. V řadách císařské armády se zúčastnil tažení v Uhrách, Itálii, Nizozemí, Slezsku, Bavorsku a v Porýní. V hodnosti plukovníka Württembergova dragounského pluku přinesl dne 15. září 1734 do Vídně zprávu o vítězství u Quistella. Když 19. září v bitvě u Guastally Bedřich Luvík Württemberský padl, převzal Pálffy jeho pluk kyrysníků v hodnosti generálmajora.

V březnu 1739 byl jmenován polním podmaršálem a dvorním válečným radou, v září 1741 byl jmenován skutečným tajným radou, 15. října 1745 byl jmenován generálem jízdy a 29. června 1754 generálem-polním maršálem.

V roce 1763 byl jmenován velícím generálem v Uhersku a Sedmihradsku.

Byl také velitelem tělesné stráže uherských králů (Magister Janitorum) a po smrti svého otce byl také dědičným županem Prešpurské župy a kapitánem tamního hradu.

V Horních Uhrách vlastnil majetkové podíly na panstvích Červený Kameň, Pezinok a Svätý Jur, řadu let ale vedl majetkoprávní soudní spory se svým příbuzným Rudolfem Pálffym.

Pavel Karel Pálffy se 22. listopadu 1718 oženil s hraběnkou Marií Markétou ze Stubenbergu († 10. prosince 1724). Manželé měli několik dětí:

  • Marie Terezie (2. října 1719 – 25. prosince 1771) [3] ⚭ hrabě Jan Karel Filip Cobenzl (1712–1770)
  • Marie Anna (1721–1723)
  • Jan Josef (1722–1724)
  • Marie Antonie (28. května 1724 – 1. července 1799) ⚭ Josef Esterházy z Galanty (23. července 1714 – 13. srpna 1762)

Necelých deset let po smrti své první manželky se 1. března 1734 oženil s hraběnkou Josefou z Pergenu († 1. srpna 1748)[4], vdovou po hraběti Jiřím Kryštofovi Pruskovském z Pruskova (1679–1733),[5] toto manželství však zůstalo bezdětné.

Jeho třetí a poslední manželkou se 12. října 1749 stala hraběnka Marie ze Starhembergu (12. října 1725 – 27. června 1778). Pár měl dvě děti, které však zemřely jako malé:

  • Pavel (1750–1750)
  • Leopoldina (1752–1752)

Literatura

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]
  • Rodová linie Pálffyů
  • Pavel Karel Pálffy na thepeerage.com, datum 31. prosince 2023.
  • BLKÖ:Pálffy, Paul Karl (III.) – Wikisource. de.wikisource.org [online]. [cit. 2024-03-08]. Dostupné online. (německy) 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Paul Carl Pálffy von Erdöd na německé Wikipedii.

  1. Dostupné online. [cit. 2020-08-07].
  2. Jahrbuch für Münchener Geschichte, Band 4, Bamberg 1890, S. 266.
  3. Franz Karl Wissgrill: Schauplatz des landsässigen nieder-oesterreichischen Adels, Band 2, S. 98.
  4. Dcera Karla z Pergenu (1654–1701) a Kateřiny Zuzany Schütterové z Klingenbergu, srov.: Johann Hübner: Lexicon genealogicum portatile, 1739, S. 353.
  5. Gottlieb Schumann: Europäisches genealogisches Handbuch, S. 223.