Pavel Bergmann

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
PhDr. Pavel Bergmann

Pavel Bergmann

Narození 14. únor 1930
Československo Praha, ČSR
Úmrtí 17. duben 2005 (ve věku 75 let)
Česká republika Praha, ČR
Národnost Čech, Žid
Děti 5
Alma mater Univerzita Karlova
Profese historik, filosof
Náboženství judaismus
Commons Kategorie Pavel Bergmann
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Příbuzenstvo
zeť Pavel Opočenský

PhDr. Pavel Bergmann (14. února 1930 Praha17. dubna 2005 Praha) byl český historik, žák Jana Patočky, a signatář Charty 77.

Život a dílo[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v pražské židovské rodině jako jediné dítě Jindřicha Bergmanna a Karoliny, roz. Steinové. Dva roky po jeho narození zemřel jeho otec na tuberkulózu a poručníkem chlapce se spolu s matkou stal manžel její starší sestry Luisy Otta Boitler. Vychováván byl však v rodině svého dědečka Mořice Steina, kterému patřily bývalé valdštejnské statky v Zabrušanech a Všechlapech. V roce 1936 zde začal chodit do české školy, nicméně po německém záboru Sudet v roce 1938 byla rodina nucena odejít do Prahy.

V říjnu 1942 byl tehdy dvanáctiletý Pavel Bergmann deportován do Terezína a odtud pak v prosinci 1943 do rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau. V roce 1945 se ve věku patnácti let zúčastnil pochodu smrti do Mauthausenu, kde byl 5. května 1945 osvobozen americkou armádou.

Po návratu a nezbytném léčení, jelikož na sklonku války onemocněl tyfem, se stal studentem gymnázia v Duchcově a po maturitě v roce 1952 byl přijat na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde vystudoval historii, a na jejíž katedře historie působil. Pro jeho nesouhlas se vstupem sovětských okupačních vojsk mu zde byla v roce 1970 dána výpověď.

V sedmdesátých a osmdesátých letech spolupracoval s disidentskými skupinami a stal se signatářem Charty 77. V roce 1989 spoluzakládal Občanské fórum a zasloužil se rovněž jako zprostředkovatel česko-německých i česko-izraelských vztahů. Spolu s Rudolfem Battěkem se angažoval v Asociaci sociálních demokratů.

Jakožto historik Pavel Bergmann poukazoval zejména na historické křivdy i způsob jednostranného historického výkladu, např. ignorování úlohy německých antifašistů v boji proti nacismu. Vstoupil do Svazu protifašistických bojovníků a s podporou Karla Syřištěho inicioval nápis na pomníku II. odboje ve Všechlapech i pamětní desku padlým odbojářům, především německým sociálním demokratům. Autorsky se, spolu s Leo Pavlátem, Jiřím Daníčkem, Arno Paříkem a dalšími, podílel na dokumentu Charty 77 Kritika devastace židovských kulturních památek a zamlčování úlohy Židů v čs. dějinách.

Pavel Bergmann

Osobní život[editovat | editovat zdroj]

Dcera Pavla Bergmanna, Julie Bergmannová, si v roce 2005 vzala sochaře Pavla Opočenského.[1]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • FREUND, John. After those fifty years - Memoirs of the Birkenau Boys. Toronto, 1992. 226 s. ISBN 0-9696 660-0-4.

Související články[editovat | editovat zdroj]

  • ČERNÝ, Ondřej. Opočenský se na vycházce oženil. iDNES [online]. 2005-05-25 [cit. 2017-07-18]. Dostupné online.