Paul Pimsleur

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Paul Pimsleur
Narození 17. října 1927
New York
Úmrtí 22. června 1976 (ve věku 48 let)
Paříž
Příčina úmrtí infarkt myokardu
Alma mater City College of New York
Kolumbijská univerzita
Povolání lingvista a vysokoškolský pedagog
Zaměstnavatelé Kalifornská univerzita v Los Angeles
Universita v Albany
Ohio State University
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Chybí svobodný obrázek.

Paul Pimsleur (17. října 192722. června 1976) byl akademik, který se věnoval problematice aplikované lingvistiky.

Život[editovat | editovat zdroj]

Pimsleur vyrůstal v New Yorku, kde získal bakalářský titul City College of New York a Ph. D. ve Francii a magisterské vzdělání v oboru psychologické statistiky Kolumbijské univerzity.

Jeho první praxe byla výuka francouzské fonetiky na Kalifornské univerzitě v Los Angeles (UCLA). Po odchodu z univerzity pracoval na fakultách v Ohio State University, kde vyučoval francouzštinu a cizí jazyky. V této době byl vzdělávací program výuky cizích jazyků jedním z hlavních doktorských studijních programů v této oblasti v USA. Zřídil také jednu z největších jazykových laboratoří v USA a ve spolupráci s telekomunikační společností Ohio Bellovy laboratoře umožnil studium jazyků vlastním tempem a přes telefon.

Paul Pimsleur se později stal profesorem na The State University v New Yorku, kde zastával dvě profesorské pozice na francouzské a vzdělávací katedře. V roce 1968 a 1969 zakládajícím členem americké rady pro výuku cizích jazyků. Působil rovněž jako lektor na Ruprecht Karl University of Heidelberg. Zkoumal psychologii výuky jazyků a v roce 1969 byl přednášejícím na mezinárodním kongresu aplikované lingvistiky (International Congress of Applied Linguistics).

Jeho výzkum byl zaměřen na porozumění vzdělávání jazyků, zvláště přirozené výuce jazyků u dětí, které mluví aniž by znaly formální gramatická pravidla. Pro tento výzkum studoval postup ve výuce u skupiny dětí, dospělých a vícejazyčných dospělých. Výsledkem jeho výzkumu byl Pimslerův jazykový systém. Jeho knihy a články měly dopad na teorie jazykového vzdělávání a výuky.[1]

V letech od 1958 do 1966 Pimsleur přezkoumal předchozí zveřejněné studie, které se týkaly lingvistických a psychologických faktorů zapojených do vzdělávání jazyků. Také organizoval několik vlastních studií. Roku 1963 se stal spoluautorem monografie s názvem Underachievement in Foreign Language Learning. Publikaci zveřejnila organizace Modern Language Association of America.

Svým výzkumem nalezl tři faktory, které mohou být měřeny a vyhodnocovány: slovní inteligence, sluchové schopnosti a motivace. Paul Pimsleur a jeho kolegové vyvinuli Pimsleur Language Aptitude Battery (PLAB), založený na těchto tří faktorech, pro posouzení jazykových schopností. Byl jedním z prvních vyučujících cizích jazyků, který ukázal zájem a pochopení pro studenty s obtížemi při vzdělávání cizího jazyka. Dnes je systém PLAB využíván pro výuku cizích jazyků.

Pimsleur zemřel neočekávaně na zástavu srdce během své návštěvy Francie v roce 1976.[2] Jeho dcera Julia Pimsleur pokračovala ve výuce jazyků pomocí DVD pro malé děti s názvem „Little Pim“.[3] Paulův partner Charles Heinle pokračoval ve vývoji Pimsleurových kurzů. V roce 1997 pak prodal firmu společnosti Simon & Schuster Audio.[4]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Lingualgamers.com „Why Pismsleur“
  2. "PAUL PIMSLEUR, 48, DIES IN FRANCE",The New York Times(New York, New York): 34, 1976-06-29 
  3. Little Pim
  4. Pismsleurdirect

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]