Palác Komenium (Hradec Králové)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Palác Komenium (Hradec Králové)
Palác Komenium
Palác Komenium
Účel stavby

bydlení, studentský penzionát

Základní informace
Výstavba1885
Materiálcihly
StavebníkKarel Bitterlich
Současný majitelRóbert Němeček a další
Poloha
AdresaKomenského čp. 264, Hradec Králové, ČeskoČesko Česko
Souřadnice
Další informace
Webwww.palackomenium.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Palác Komenium – dům v Komenského třídě čp. 264 v Hradci Králové, který byl postaven v roce 1885[1].

Historie[editovat | editovat zdroj]

Palác Komenium byl postaven roku 1885 fotografem a zlatníkem Karlem Bitterlichem[2] při vstupní bráně do historické části Hradce Králové. Tato brána stála ve spodní části vojenského schodiště „Bono Publico“, v těsné blízkosti historického nultého patníku, odměřujícího vzdálenosti měst. Na místě současného domu stávala studna, nad kterou byla zasazena kamenná deska s vytesaným Poseidonem.

Bydlíval zde ředitel pedagogia Vojtěch Lešetický, MUDr. Drož, obchodník Stückgold a bývalý majitel parní pily Hloušek[3]. Majitel domu Jan Riedl se zde pokoušel otevřít hostinec, ale v roce 1911 mu hostinská koncese pro tento dům nebyla udělena[4]. 22. dubna 1912 mu městská rada alespoň povolila zřízení pekařského obchodu[5] a 7. října téhož roku mu udělila povolení k jeho užívání[6]. Později se dům dostal i do policejních protokolů, neboť v noci na 3. února 1914 správce Komenia prof. František Zábranský vstoupil do svého bytu v 1. patře a přistihl v něm zloděje. Ten k němu přiskočil a vrazil mu nůž do prsou. Poté uprchl přes zahrady a u nových schodů pod kostelem Panny Marie se dostal na ulici, aniž byl dostižen. Zraněný profesor, k němuž přispěchal školník, byl dopraven do nemocnice, kde byl zachráněn.

V období před 1. světovou válkou zde byl založen ústav pro ubytování a stravování studujících. Veškeré práce k upravení domu byly zadány domácím řemeslníkům. Ústav se otevřel 15. září 1912 a sídlil zde do září 1919, kdy se přestěhoval do tzv. Lutherova domu a 22. září 1930 byl na valné hromadě Družstva „Komenium“ zrušen úplně. Jeho cílem bylo připravit mladé lidi na přechod do samostatného života nebo na vysokoškolská studia. Představenstvo tvořili čtyři profesoři a lékař, dozor vykonával ředitel ústavu, kterým byl do roku 1919 prof. dr. Jan Zavřel, spolu s prefektem a do Komenia byli přijímáni jen žáci, kteří navštěvovali hradecké střední školy: gymnázium, reálku, obchodní akademii a zámečnickou školu. Ve školním roce 1918/1919 zde bylo 52 chovanců, z nichž 6 přechodně. Za každého přijatého chovance muselo být složeno minimálně 10 K jako členský podíl v družstvu a 1 K zápisného. Měsíční plat za jednoho chovance pak činil 62 K.

Penzionát měl vlastní kuchyň, tři jídelny a studovnu, hernu s kulečníkem, pianem a šachovými stolky, ředitelův byt, prefektův byt, byt pro služební personál, kancelář a tzv. sanatoř, místnost pro nemocné. Zbytek tvořily ložnice, koupelny, umývárny a čistírny šatů i obuvi[7].

K zajímavostem domu patřila zejména bohatá štuková výzdoba a nástěnné malby. Paní Bitterlichová měla v prvním patře svou soukromou kapli. Jednou z význačných obyvatelek domu byla i baronka Mac Enis, rodem hraběnka z Valdštýnu, která tu žila se svými dcerami.

Dalším vlastníkem byl pekař Riedl, který tu měl svou provozovnu, a potom mlynář Morávek z Opatovic, jenž koupil dům roku 1915 v dražbě za 60 000 K. Ten později prodal dům soudnímu radovi Vinklářovi. V roce 1926 okresní správa politická udělila povolení k používání cukrářské dílny v domě čp. 264 Bohumilu Hartmanovi[8]. Roku 1934 bylo Marii Vinklářové povoleno zřízení vodního odpadu[9]. V následujícím roce zde ohlásil živnost – výrobu textilního zboží – Josef Malý[10]. Roku 1937 Marie Vinklářová provedla na domě menší opravy[11]. Rodina Vinklářova o dům přišla při znárodnění. Po revoluci získali dům zpět restituenti, kteří ho ve velmi bídném stavu prodali hradeckému podnikateli se slovenskými kořeny Róbertu Nemečkovi.

V letech 2003-2012[12] byl tento palác kompletně opraven, včetně původních maleb ve všech chodbách a místnostech, bohatých štukových výzdob, podlah a umělecko-zámečnických prvků. Vedle toho byly provedeny i repliky oken s původními taženými skly atd. Všechny potřebné práce však ještě nebyly úplně zakončeny.[kdy?]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. http://www.smirice.eu/rakousko/hrkralove_komenskeho.htm
  2. Jiří Vladimír Tolman, Hrst vzpomínek na starý Hradec Králové, Hradec Králové 1928, str. 85
  3. http://www.palackomenium.cz/?website=uvod&obr=202
  4. Obnova, Hradec Králové 28. dubna 1911, str. 3
  5. Královéhradecké rozhledy, Hradec Králové 26. dubna 1912, str. 4
  6. Obnova, Hradec Králové 11. října 1912, str. 3
  7. D. Filip, Královéhradecká ročenka 1914, Hradec Králové 1913, str. 32
  8. Rozhledy, Hradec Králové 19. března 1926, str. 3
  9. Štít, Hradec Králové 20. září 1934, str. 4
  10. Rozhledy, Hradec Králové 22. května 1936, str. 5
  11. Rozhledy, Hradec Králové 6. srpna 1937, str. 3
  12. http://www.palackomenium.cz/?website=prodejednotek