Přeskočit na obsah

Pěna

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o látce tvořené bublinami plynu v jiné látce. Další významy jsou uvedeny na stránce Pěna (rozcestník).
Mořská pěna na pláži

Pěna je směs, která je tvořena bublinami plynu v kapalině, nebo v pevné látce. Jedná se o disperzi plynu v jiné látce. Tvoří se probubláváním kapalin plynem nebo šleháním. Není stálá (záleží na stěnách mezi bublinami).

Přípravu pěnotvorných činidel a mýdel lze provést i odpěněním. Různé druhy pěny se vyskytují i v přírodě (přírodní pěny). Ale kumulují se v nich PFAS.[1] Důležitý význam má pěna v průmyslu, kde se využívá její výborné (tepelně i zvukově) izolační vlastnosti a nízké hustoty. Pro různé průmyslové účely byla vyvinuta řada tekutých i tuhých pěn.

Pěny v potravinářství

[editovat | editovat zdroj]

Pěna má v potravinářství estetický význam. U některých druhů potravin jde o koloidy:

Pěny při úklidu a hygieně

[editovat | editovat zdroj]

Pěna se používá i v domácnostech např. při úklidu nečistot z textilních povrchů (matrace, sedačky, textilní potahy, koberce), dále také jako hygienická přísada do koupelí apod.

Tuhá pěna

[editovat | editovat zdroj]
Kousek polystyrenu

Tuhá pěna je typ koloidu. Od pěny se liší tím, že jde o plyn v pevné látce, ne v kapalině. Řadí se mezi heterogenní směsi. Mezi tuhé pěny patří pemza, aerogely, a pěnové plasty (např. polystyren).

Tuhá pěna se používá mimo jiné pro výrobu matrací, kde se pěna rozlišuje na pěnu PUR, studenou pěnu, latex či BIO pěnu.

Druhy pěn

[editovat | editovat zdroj]
  1. vlhké (obsah plynu do 85 % objemu)
  2. suché (obsah plynu více než 85 %)
  1. Lake and river foams study reveals high PFAS levels, even though underlying water may be less contaminated. phys.org [online]. [cit. 2024-07-09]. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]