Otto Ville Kuusinen

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Otto Ville Kuusinen
Ottokuusinen.jpg
Stranická příslušnost
ČlenstvíFinská sociálně demokratická strana
Komunistická strana Sovětského svazu
Komunistická strana Finska
Socialist Workers' Party of Finland

Narození4. října 1881
Laukaa
Úmrtí17. května 1964 (ve věku 82 let)
Moskva
Místo pohřbeníHřbitov u Kremelské zdi
ChoťAino Kuusinen (od Desetiletí od 1920)
DětiHertta Kuusinenová
Alma materHelsinská univerzita
Imperiální Alexandrova univerzita
Profesepolitik, spisovatel, básník, literární kritik a diplomat
OceněníLeninův řád
Hrdina socialistické práce
CommonsOtto Ville Kuusinen
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Otto Ville (Wilhelm) Kuusinen (rusky Отто Вильгельмович Куусинен, 4. října 1881, Laukaa, Finsko17. května 1964, Moskva)[1] byl finský a sovětský politik, marxistický teoretik, literární historik a básník.

Kuusinen byl jedním z hlavních vůdců radikálního křídla finských sociálních demokratů a jedním z vůdců rudého povstání, které vyústilo ve finskou občanskou válku. Po porážce povstání uprchl do Sovětského svazu, kde pak pokračoval v kariéře politika – stal se členem sekretariátu Kominterny. Za Velkého teroru ve druhé polovině 30. let posloužil Stalinovi při decimaci finské KS.

Po přepadení Finska Sovětským svazem (30. listopadu 1939) vytvořil loutkovou demokratickou finskou vládu, tzv. vládu z Terijoki (dnes Zelenogorsk, Rusko), která spolupracovala se Stalinem a kterou Sovětský svaz prohlásil za jedinou jím uznávanou vládu Finska. Po vývoji války, který pro SSSR nebyl příliš zdařilý, byla však myšlenka této vlády opuštěna a Kuusinen pokračoval v kariéře sovětského politika jako předseda Nejvyššího sovětu Karelo-finské SSR (do roku 1956).[1]

Pokud měl Kuusinen po občanské válce pověst zrádce jen v očích pravice, po Zimní válce už byl nenáviděn prakticky všemi Finy jakožto neoddiskutovatelný zrádce národa. I když byla po válce na nátlak SSSR ve Finsku znovu povolena komunistická strana, Kuusinenovi nebylo dovoleno vrátit se domů a převzít její vedení, neboť s ním v čele by strana nemohla doufat ve slušný výsledek ve volbách. Stranu namísto něj řídila jeho dcera Hertta. Kuusinen sám pokračoval i nadále v kariéře komunistického politika a v letech 1952 a 1957 byl zvolen do Nejvyššího sovětu SSSR.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Аксютин, Ю. В.; Рогинский, В. В. Velká ruská encyklopedie [online]. Ruská akademie věd [cit. 2019-10-08]. Heslo КУ́УСИНЕН. Dostupné online. (rusky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]