Hertta Kuusinenová
| Hertta Kuusinenová | |
|---|---|
 | |
| Stranická příslušnost | |
| Členství | Suomen Kansan Demokraattinen Liitto Komunistická strana Finska |
| Rodné jméno | Hertta Elina Kuusinen |
| Narození | 14. února 1904 Luhanka |
| Úmrtí | 18. března 1974 (ve věku 70 let) Moskva |
| Místo pohřbení | hřbitov Hietaniemi |
| Choť | Tuure Lehén (1923–1933) Yrjö Leino (1945–1950) |
| Partner(ka) | Olavi Paavolainen (1952–1964) |
| Rodiče | Otto Ville Kuusinen |
| Alma mater | Helsingin Uusi yhteiskoulu Základní škola Jyväskylä Mezinárodní Leninova škola |
| Profese | politička a novinářka |
| Ocenění | Řád přátelství mezi národy |
| Commons | Hertta Kuusinen |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Hertta Elina Kuusinenová (14. února 1904, Luhanka – 18. března 1974, Moskva)[1] byla finská komunistická politička a novinářka, dcera Otto Ville Kuusinena, předsedy finské komunistické vlády z Terijoki. Patřila k nejviditelnějším postavám finského komunistického hnutí.
Kariéra
[editovat | editovat zdroj]Ve finských parlamentních volbách v roce 1948 získala téměř 59 000 preferenčních hlasů. Krátce po tomto úspěchu se však Kuusinenová dopustila neopatrného vyjádření v tisku, které obsahovalo formulaci, že „Finsko je na československé cestě“ (stalo se tak po komunistickém převratu v Československu), a poskytla tak vládě důvod k zásahu proti její straně. Důsledkem bylo odhalení řady ilegálních skladů zbraní, odstranění komunistických osobností z klíčových postů v policii a na úřadech a zejména skandalizace celé strany, neboť vládní úřady zabavily a zveřejnily tajné stranické dokumenty, v nichž např. i Kuusinenová osobně zpochybňovala zachování finské samostatnosti, či které obsahovaly seznamy politických odpůrců strany, kteří měli být po převzetí moci uvězněni či odstraněni. Kuusinenová se i poté udržela v čele strany, nicméně následkem bylo zhroucení stranických preferencí a strany se z následků skandálu už nikdy nevzpamatovala – volebním úspěchům ze 40. let se už nikdy ani nepřiblížila.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Hertta Kuusinen [online]. Helsinki: Eduskunta [cit. 2024-07-15]. Dostupné online. (finsky)
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- POLTTILA, Brita. Hertta Kuusinen – ihmisen tie. Helsinki: Tammi, 1975. ISBN 951-30-3128-4. (finsky)
- LEINO, Olle. Vielä yksi kirje – Hertta Kuusisen dramaattinen elämä ja rakkaus Yrjö Leinoon. Helsinki: WSOY, 1990. ISBN 951-0-16575-1. (finsky)
- KÖNGÄS, Heidi. Hertta. Romaani. Helsinki: Otava, 2015. ISBN 978-951-1-28991-3. (finsky)
Související články
[editovat | editovat zdroj]Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Hertta Kuusinenová na Wikimedia Commons - Eduskunta.fi – Hertta Kuusinen (finsky)
