Otto Birma
Otto Birma | |
---|---|
sochař Otto Birma | |
Narození | 10. října 1892 Štěchovice Rakousko-Uhersko |
Úmrtí | 1953 (ve věku 60–61 let) |
Povolání | sochař a československý legionář |
Podpis | |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Otto Birma (též uváděn jako Ota Birma, 10. října 1892 Štěchovice[1] – 1953) byl český sochař a výtvarník, příslušník československých legií v Rusku, účastník Ruské občanské války a tzv. Sibiřské anabáze. Působil zejména v jižních Čechách, kde mj. vytvořil řadu legionářských pomníků.
Život
[editovat | editovat zdroj]Mládí
[editovat | editovat zdroj]Narodil se ve Štěchovicích nad Vltavou. Absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze, byl žákem J. V. Myslbeka a Jana Štursy.
Československé legie
[editovat | editovat zdroj]Když roku 1914 Rakousko-Uhersko vyhlásilo válku Srbsku a následně tak vstoupilo do válečného stavu s Ruskem, byl odveden do rakousko-uherské armády a odvelen na východní frontu. Roku 1916 byl zajat, v Rusku následně vstoupil do československých legií a přidělen k 1. čsl. střeleckému pluku Mistra Jana Husi, načež prodělal důstojnický kurz. S plukem pak absolvoval všechna jeho bojová nasazení, včetně bitvy u Zborova, Sibiřské anabáze a obsazení Transsibiřské magistály, aby bylo možné vrátit se lodní cestou přes přístav ve Vladivostoku do nově vzniklého Československa. Roku 1919 dosáhl hodnosti podporučíka.
V Československu
[editovat | editovat zdroj]Po návratu do vlasti lodním transportem na lodi Traz os Montes v lednu 1920 setrval v armádě. Zároveň se činně věnoval sochařskému řemeslu, tvořil především díla spjatá s legionáři. Realizoval mj. pomník plukovníka J. J. Ševče v Jindřichově Hradci, pomník generála Štefánika v Písku, Zborovského pomníku v kasárnách pěšího pluku 1. v Českých Budějovicích[2] či pomník plk. J. J. Ševče a Národního Osvobození na Masarykově náměstí tamtéž. Mj. představil sérii svých prací na výstavě Památníku Odboje v refektáři Klementina v červnu 1927. Stal se též spoluzakladatelem Spolku jihočeských výtvarníků, s nímž se zúčastnil mnoha výstav. V roce 1931 byl již v hodnosti majora přidělen k Památníku Osvobození a pověřen vedením vojenských historických sbírek v Invalidovně v Praze.
Úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Otto Birma zemřel roku 1953.
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]V Rusku byl oceněn Křížem sv. Jiří IV. stupně, v Československu pak obdržel Československý válečný kříž, Československou revoluční medaili a Medaili vítězství.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ Matriční kniha Svatý Kilián 27 [online]. Státní oblastní archiv v Praze. Dostupné online.
- ↑ UZSVM.cz. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových [online]. [cit. 2023-12-16]. Dostupné online.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- DĚJEV, Platon Ivanovič. Výtvarníci legionáři. V Praze: Čsl. legionář, 1937, s. 67-70. Dostupné online
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Otto Birma na Wikimedia Commons
- Profil - Jihočeská vědecká knihovna