Oponický hrad
| Oponický hrad | |
|---|---|
 Oponický hrad | |
| Základní informace | |
| Sloh | gotický, renesanční |
| Výstavba | 13. století |
| Zánik | 17. století |
| Poloha | |
| Adresa | Oponice,  Slovensko |
| Souřadnice | 48°26′53,59″ s. š., 18°9′23,38″ v. d. |
 | |
| Další informace | |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Oponický hrad je zřícenina hradu u Oponic v okrese Topoľčany v Nitranském kraji. Stojí na západním výběžku pohoří Tribeč. Zřícenina hradu je chráněna jako národní kulturní památka.[1]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Hrad byl založen koncem 13. století[2] a první písemná zmínka o něm pochází z roku 1300.[3] Za zakladatele a první vlastníky hradu jsou považováni Čakovci. Po smrti Matúše Čáka se v roce 1329 stal jeho majitelem Mikuláš Gutkeled, od roku 1389 ho vlastnil Dezider Kaplay a od roku 1392 přešel do vlastnictví zakladatele rodu Apponyiů Mikuláše Ewrse.
Husitská vojska v roce 1430 hrad dobyla a poškodila, ale rychle byl opraven.
Po roce 1542 byl majitelem hradu Benedikt Apponyi, který tehdy zahájil renesanční úpravy, ale finanční situace a spory se spolumajiteli neumožnily rychlou ani razantní přestavbu. K rozsáhlým pozdněrenesančním změnám došlo až v první polovině 17. století, kdy majitelé potřebovali bezpečné útočiště v době tureckého nebezpečí. Jejich iniciátorem byl královský rádce a tekovský župan Pavol Apponyi. Díky modernímu opevnění pak hrad tureckému plenění odolal.[2]
K zániku hradu přispěly spory o majetek Apponyiů mezi dvěma bratry, které se vlekly již od roku 1612. Majitelé hrad definitivně opustili v roce 1645 a přestěhovali se na oponický zámek.
Stavební podoba
[editovat | editovat zdroj]Z nejstarší stavební fáze se dochovalo torzo okrouhlé věže a obvodové hradby v nejvyšší části hradu. Příkop a prostá polygonální hradba prolomená množstvím střílen pro ruční palné zbraně obklopovaly hrad až do konce středověku.[2]
Po roce 1542 byl blíže neznámým způsoben upraven palác. Obranyschopnost hradu zlepšila mohutná bašta s třičtvrtěkruhovým, dovnitř otevřeným půdorysem a průměrem patnáct metrů. Hlavní obranné patro se nacházelo nad zvýšeným přízemím a obsahovalo pět dělostřeleckých střílen. Se starším opevněním ji spojovaly krátké úseky nové hradby s střílnami pro ruční palné zbraně. Během přestavby v 17. století majitelé rozšiřovali obytné prostory. Stísněný prostor hradního jádra neumožňoval rozsáhlejší výstavbu, a proto byla k obytným účelům přestavěna starší dělová bašta. Další obytné budovy vznikly v předhradí a v prostoru příkopu. Jednou z nich byl také reprezentativní severovýchodní palác s velkým sálem v nejvyšším podlaží. Hlavní průčelí paláce bylo obrácené ke vsi v podhradí. Členila jej symetricky rozmístěná okna, kordonová a podstřešní římsa. V dochovaných zdech jsou patrná torza výsečových kleneb se štukovými žebry. Základem nové fortifikace se stalo vnější opevnění, přičemž hlavní tíhu obrany nesly dřevohlinité dělostřelecké terasy na severozápadě a jihovýchodě.[2]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Oponický hrad na slovenské Wikipedii.
- ↑ Hrad (Hrad Oponice) [online]. Pamiatkový úrad Slovenskej republiky [cit. 2025-11-24]. Dostupné online. (slovensky)
- ↑ a b c d RUSINA, Ivan, a kol. Dejiny slovenského výtvarného umenia. Svazek Renesancia. Umenie medzi neskorou gotikou a barokom. Bratislava: Slovenská národná galéria, Slovart, 2009. ISBN 978-80-8085-940-4. S. 735–736. (slovensky)
- ↑ PLAČEK, Miroslav; BÓNA, Martin. Encyklopedie slovenských hradů. Praha: Libri, 2007. 392 s. ISBN 978-80-7277-333-6. Kapitola Oponice, s. 219.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Oponický hrad na Wikimedia Commons
