Ondřej Wiedemann

Ondřej Wiedemann, O.Cist.
Jeho Milost; Ondřej Wiedemann, O.Cist.
	Cisterciácký řád cisterciácký opat, generální vikář cisterciáckého řádu
Církev	římskokatolická
Zasvěcený život
Institut	cisterciáci
Vykonávané úřady a funkce
Zastávané úřady	opat sedleckého kláštera (1567-1580); opat plaského kláštera (1567-1572); opat zbraslavského kláštera (1572-1586); opat žďárského kláštera (1572-1591); administrátor oseckého kláštera (1579-1580); opat neuzellského kláštera (1585-1591); generální vikář cisterciáckého řádu (1590-1591);
Osobní údaje
Místo narození	Jáchymov,
Datum úmrtí	1591
Místo úmrtí	Neuzelle,
Povolání	římskokatolický duchovní
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Ondřej Wiedemann (německy Andreas Wiedemann, též Widemann, † 1591 v Neuzelle) byl římskokatolický duchovní, cisterciácký mnich a postupně opat několika klášterů v Čechách, naposledy pak v Neuzelle v Dolní Lužici. Sám sebe považoval za Čecha.

Život

Narodil se v blíže neznámém roce v Jáchymově v rodině, která se považovala za českou (sám se též za Čecha považoval).

Vstoupil do cisterciáckého řádu v klášteře v Sedlci u Kutné Hory. V roce 1567 se stal opatem současně ve Žďáru nad Sázavou a v Plasích. Když v roce 1579 v Oseku zemřel opat Baltazar, byl tamní klášter v neutěšeném stavu a jeho komunita nemohla realizovat volbu opata nového. Vedení cisterciáckého řádu tedy pověřilo Wiedemanna jeho administrací. V roce 1580 byl pak tento klášter na přechodnou dobu zrušen.^{[pozn. 1]}

V roce 1580 byl Ondřej Wiedemann jmenován řádovým vizitátorem cisterciáckých klášterů v Čechách, na Moravě, ve Slezsku a v Lužici. Z titulu této funkce Wiedemann v roce 1583 odvolal opata^{[pozn. 2]} z Neuzelle, o kterém vyšlo najevo, že žije v konkubinátě. V roce 1585 pak převzal vedení neuzellského opatství sám. Roku 1586 rezignoval na opatství Zbraslav a Sedlec.

V roce 1590 byl jmenován generálním vikářem cisterciáckého řádu, o rok později zemřel.

Odkazy

Poznámky

↑ Zrušení kláštera v Oseku inicioval císař Rudolf II. s odůvodněním, že osecká komunita není schopná samostatné existence. Správu kláštera a jeho majetků převzala pražská arcidiecéze. Mniši se mohli vrátit až přičiněním pražského arcibiskupa Jana Lohelia v roce 1626. Volba opata se pak konala až v roce 1650. Zvolen byl Vavřinec Scipio.
↑ Opat Michael II. Jakob, O.Cist., neuzellským opatem v letech 1575-1585.

Externí odkazy

Biographia Cisterciensis (německy)

Opat kláštera v Plasích

Pavel

1567–1572

Vavřinec Řinský

[1] Zrušení kláštera v Oseku inicioval císař Rudolf II. s odůvodněním, že osecká komunita není schopná samostatné existence. Správu kláštera a jeho majetků převzala pražská arcidiecéze. Mniši se mohli vrátit až přičiněním pražského arcibiskupa Jana Lohelia v roce 1626. Volba opata se pak konala až v roce 1650. Zvolen byl Vavřinec Scipio.

[2] Opat Michael II. Jakob, O.Cist., neuzellským opatem v letech 1575-1585.

[pozn. 1]

[pozn. 2]