Ondřej Puklice ze Vztuh
| Ondřej Puklice ze Vztuh | |
|---|---|
 Na pamětní desce z roku 1967 | |
| Narození | 1410 České Budějovice |
| Úmrtí | 21. května 1467 (ve věku 56–57 let) České Budějovice |
| Příčina úmrtí | vražda |
| Bydliště | Vztuhy |
| Národnost | česká |
| Povolání | purkmistr |
| Znám jako | purkmistr |
| Choť | Magdalena Pochomerová |
| Děti | Václav, Jan |
| Rodiče | Petr Tučný |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Ondřej Puklice ze Vztuh (~1410, České Budějovice – 21. květen 1467,[1] České Budějovice) byl první český purkmistr města Českých Budějovic. Byl zavražděn jakožto podporovatel Jiřího z Poděbrad německou opozicí.
Rodina
[editovat | editovat zdroj]První písemná zmínka pochází z roku 1435.[2] Předpokládá se, že byl synem sladovníka Petra Tučného, který mu zajistil vzdělání (naučil se česky, německy a latinsky)[2] a umožnil stát se kupcem. Třikrát se oženil. Po první manželce přijal jméno Puklice, v roce 1445 je doložen sňatek s Magdalenou Pochomerovou (dcerou Volfganga Pochomera z Záhlova),[2] jenž mu přinesl erb a přídomek ze Vztuh. Měl celkem jedenáct dětí,[2] několik dcer, které se provdaly za českobudějovické měšťany bez ohledu na národnostní původ. Dva synové se dožili dospělého věku.[2] Mladší Jan, který po otcově smrti vstoupil roku 1472 do služeb Rožmberků jako úředník ve Velešíně (zemřel 18. října 1482 za epidemie moru) a starší Václav, který zemřel roku 1500. Tím rod Pukliců vymřel po meči.[3] Janův majetek zdědila jediná dcera Johana, která se stala ženou budějovického měšťana Linharta Ekharta.[2]
Obchodní činnost a majetek
[editovat | editovat zdroj]
Obchodoval s látkami, vínem a kořením. Po otci zdědil značný majetek a měšťanský dům.[2] Sňatkem s Pochomerovou získal dům na náměstí (viz Puklicův dům) a vsi Vztuhy (tvrz, 8 sedláků) a Urtvínovice (9 sedláků). Majetek dále rozšířil koupí dvora před Svinenskou branou, luk k chovu masného dobytka, rybníka a vsí Čejkovice, Houžná a Hůrka. Od Jiřího z Poděbrad dostal darem les Světlík.[3]
Politická činnost
[editovat | editovat zdroj]Puklice, první český purkmistr Českých Budějovic, byl odpůrcem Rožmberků a jejich německých přívrženců na území města. Do městské rady byl zvolen v roce 1438 a s drobnými odmlkami v ní zůstal do konce života. Přinejmenším 11× byl zvolen purkmistrem.[2] K jeho politickým úspěchům lze přičítat spor Českých Budějovic s Rožmberky o právo užívání svobodných silnic a dále odpor proti zástavě Budějovic Ladislavem Pohrobkem Jindřichovi IV. z Rožmberka v letech 1453–1457.[3] Tyto události byly důsledkem snahy Jindřicha z Rožmberka podmanit si České Budějovice prostřednictvím zástavy stvrzené roku 1453 Ladislavem Pohrobkem. Puklice však znovu vymohl všechny původní výsady i pozici města při králi. Rožmberk se následně pokusil město dobýt, ale bez úspěchu. Jindřichův nástupce, Jan z Rožmberka, znovu u krále vymohl výsady, které původně patřily městu. Puklicemu se znovu podařilo obnovit původní postavení královského města a získat u krále rozhodnutí „aby město Č. Budějovice věčně žádnému zastavováno, aniž oddáváno, ani zapisováno býti nemělo. Král sám i jeho nástupci, budoucí králové čeští, mají sobě podržeti Č. Budějovice věčně ku své komoře, a vše, co by kdo prvé byl si vyprosil, jakžkoli majestátem tím se moří a ničí.“[2]
Vražda
[editovat | editovat zdroj]
Když se Puklice roku 1467 dozvěděl, že dominikánský kazatel Mondl objíždí města a informuje o klatbě uvržené na krále Jiřího z Poděbrad (papežská bula o exkomunikaci), svolal městskou radu, kde bylo rozhodnuto město uzavřít a kazatele dovnitř nevpustit. Mezitím přichystali Puklicovi němečtí odpůrci Tomáš Frühauf a Matěj Rabenhaupt vzpouru, ráno 23. května mu vtrhli do domu a než stihli purkmistrovi přívrženci připravit protiútok, prorazil platnéř Jan Aufunddahin vrata. Dav spiklenců se vrhl na Pukliceho, kterého surově napadli a stáhli po schodišti na ulici, kde ztratil vědomí. Poté vtrhli na radnici, zajali Ondřeje Sovu ze Srubce a zvolili vlastní městskou radu. Mezitím byl Puklice odnesen zpět do domu, kde se probral a sepsal poslední vůli. Když se to spiklenci dozvěděli, vtrhli k němu opět a smrtelně zraněného ho v neckách odnesli do městské šatlavy, kde skonal.[4]
Datum úmrtí
[editovat | editovat zdroj]Zemřel v květnu 1467, různí autoři ale uvádějí odlišná data. Podle Eduarda Herolda zemřel v pátek po Božím těle.[4] Podle Eduarda Moravce 5. května.[5] Podle Výběru 21. května.[1] Podle Věnceslava Havlíčka 25. května.[6] Podle Nového života „někdy po 27. květnu“.[7] Podle Encyklopedie Českých Budějovic 29. května.[3]
Obraz v kultuře a umění
[editovat | editovat zdroj]Svědectví o vraždě literárně zpracoval Puklicův syn Jan ve vzpomínce nazvané Tragoedia Andreae Puklicz Budvicensis. Filius in patrem occisum.[3] Purkmistrovo jméno nese ulice v Českých Budějovicích (Puklicova) a dům na náměstí Přemysla Otakara II. (Puklicův dům). Na dům byla v roce 1967 umístěna pamětní deska od sochaře Františka Mrázka znázorňující umírajícího purkmistra.
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ a b Výběr. Časopis pro historii a vlastivědu jižních Čech. 27. červen 1994, roč. 32, čís. 3, s. 159.
- ↑ a b c d e f g h i ZEITHAMMER, Leopold Maria. České Budějovice a okolí. České Budějovice: vlastním nákladem, 1904. Dostupné online. Kapitola XVI. Vynikající rodáci č.-budějovičtí: 3. Ondřej Puklice ze Vztuh, s. 231–234.
- ↑ a b c d e PLETZER, Karel. Encyklopedie Českých Budějovic - Puklice ze Vztuh Ondřej [online]. Č. Budějovice: NEBE [cit. 2021-01-18]. Dostupné online.
- ↑ a b HEROLD, Eduard. Malebné cesty po Čechách. Praha: [s.n.], 1861. 104 s. S. 20–21.
- ↑ MORAVEC, Eduard. České Budějovice (historická črta). Věstník sokolské župy Husovy. 1. červen 1924, roč. 9, čís. 7, s. 157.
- ↑ HAVLÍČEK, Věnceslav. Ondřej Puklice ze Vztuh. Jihočeské listy. 13. červen 1917, roč. 23, čís. 45, s. 1–2.
- ↑ Nový život. 18. únor 1965, roč. 15, čís. 8, s. 4.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondřej Puklice ze Vztuh na Wikimedia Commons
