Ondřej Slabý
prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D. | |
---|---|
Narození | 15. června 1981 (43 let) Brno |
Země | Česká republika |
Alma mater | Masarykova univerzita |
Povolání | molekulární biolog a genetik |
Ocenění | • Cena České onkologické společnosti (2010, 2012)
• Cena ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj (2014) • Cena rektora Masarykovy univerzity za mimořádné výsledky pro vědce v oblasti přírodních věd a lékařství (2015) • Cena ministra zdravotnictví za zdravotnický výzkum a vývoj (2016) • Výroční cena Novartis Discovery Award (2017) • MUNI Innovation Award (2021) • Babákova medaile Česko-slovenské biologické společnosti (2022) • Akademik roku 2024 v anketě mediků LF MU (2024) |
multimediální obsah na Commons | |
Seznam děl v databázi Národní knihovny | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Ondřej Slabý (* 15. června 1981) je český molekulární biolog, genetik, profesor, autor řady publikací z oboru. Je přednostou Biologického ústavu na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity[1][2] v Brně. Působí jako vedoucí výzkumné skupiny ve Středoevropském technologickém institutu CEITEC na Masarykově univerzitě a vede Centrum precizní medicíny a diagnostickou Laboratoř molekulární patologie[3] na Ústavu patologie ve Fakultní nemocnici Brno. Významnou roli hraje také jako vědecký tajemník Masarykova onkologického ústavu v Brně. Kromě vědecké činnosti se zabývá také poezií a výtvarnou fotografií.
Vědecká činnost
[editovat | editovat zdroj]Profesor Slabý se dlouhodobě zabývá lékařskou genomikou a zkoumáním nekódujících RNA v patogenezi nemocí, se zaměřením na jejich potenciální využití v diagnostice a moderní terapii nádorových onemocnění a vzácných chorob[4]. Vynalezl či spoluvynalezl řadu diagnostických metod určených pro klinickou medicínu a onkologii[5]. Publikoval více než 200 odborných publikací v časopisech s impakt faktorem, přičemž u více než poloviny byl prvním nebo korespondujícím autorem. Tyto práce byly více než 8000x citovány a jeho h-index (dle Web of Science) je 48. Vydal také řadu učebnic a odborných monografií, například MikroRNA v onkologii, Molekulární medicína, Lékařská biologie I – buněčná a molekulární biologie, Lékařská biologie II – Genetika a molekulární medicína, Non-coding RNAs in Colorectal Cancer a další.
Ondřej Slabý má atestaci v oboru Klinická genetika a patří mezi průkopníky konceptu precizní onkologie[6] a precizní medicíny obecně[7]. Spoluzakládal molekulární tumor board ve Fakultní nemocnici Brno a na Masarykově onkologickém ústavu. Jeho tým byl prvním v České republice, který prováděl komplexní genomové profilování nádorů za účelem plánování terapie v onkologii. Kromě toho se aktivně podílí na edukačních a popularizačních projektech v této oblasti (např. komiks, technologie genomového sekvenování apod.[8]). Je členem Americké asociace pro výzkum rakoviny (AACR), Royal Society of Biology (fellow, titul FRSB za jménem), České onkologické společnosti, Společnosti českých patologů, Společnosti lékařské genetiky a genomiky a dalších odborných organizací. Spoluzakládal také Českou neuro-onkologickou společnost. Od roku 2018 zastává pozici předsedy Česko-slovenské biologické společnosti[9].
V roce 2023 se stal předsedou Agentury pro zdravotnický výzkum České republiky, po své předchozí roli předsedy hodnotícího panelu Nádorové choroby a člena předsednictva. Byl místopředsedou hodnotícího panelu pro Nádorovou biologii, experimentální onkologii, morfologické obory a patologii Grantové agentury České republiky. Aktuálně je místopředsedou hodnotícího panelu Metodiky 17+ pro oblast zdraví jako poradního orgánu Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace. V letech 2021 a 2022 vykonával funkci vládního zmocněnce pro vědu a výzkum ve zdravotnictví[10], a nyní působí jako poradce ministra zdravotnictví v oblasti vědy a výzkumu. Zároveň je místopředsedou vědecké rady ministra zdravotnictví, členem vědecké rady Lékařské fakulty Masarykovy univerzity a Masarykova onkologického ústavu. Kromě toho zastává pozici předsedy oborové rady doktorského programu Biomedicínské vědy[11] na Lékařské fakultě MU a je členem několika oborových rad a komisí na Masarykově univerzitě, Univerzitě Karlově a Univerzitě Palackého. Je také jedním z koordinátorů a vědeckým ředitelem Národního ústavu pro výzkum rakoviny.[12]
Umělecká činnost
[editovat | editovat zdroj]Mimo svou vědeckou činnost se věnuje i tvůrčím aktivitám. Vydal dvě básnické sbírky: Nenasytné sítě (Petrov, 2004) a Holobyt (Weles, 2009), které také doprovází vlastními ilustracemi. Básnická tvorba byla publikována v časopisech jako Weles, Psí víno, Tvar a příležitostných almanaších a sbornících. Je zastoupen v Antologii české poezie 20. století - Ryby katedrál (Petrov, 2001). Česká televize zařadila Ondřeje Slabého do seriálu Česko jedna báseň. Bývá řazen k brněnské královopolské básnické družině kolem Víta Slívy a jeho tvorbu charakterizuje uvolněná a sugestivní imaginace, vůle k lyrickému i radikálnímu experimentu, a komické prvky ironie a absurdity[13]. V letech 2008 až 2010 byl šéfredaktorem literární revue Weles[14].
Věnuje se také výtvarné fotografii[15]. Fotografie byly vystaveny na několika samostatných a kolektivních výstavách (Praha, Brno, Ostrava) a publikovány jako ilustrace převážně ve sbírkách poezie (Víta Slívy, Norberta Holuba, Jiřího Staňka aj.). Jako fotograf spolupracoval s časopisy Host, Neon nebo Salon Práva; mimo jiné zpracoval reportáže ze setkání českých a moravských básníků na hradě Bítově či řady autorských čtení českých básníků.
Je ženatý a má tři děti.
Bibliografie
[editovat | editovat zdroj]Učebnice a odborné monografie
[editovat | editovat zdroj]- MikroRNA v onkologii (Galén, 2012)
- Molekulární genetika v onkologii (Mladá fronta, 2014)
- Molekulární medicína (Galén, 2015)
- Non-coding RNAs in Colorectal Cancer (Springer, 2016)
- Lékařská biologie I – Buněčná a molekulární biologie (MU Brno, 2022)
- Lékařská biologie II – Genetika a molekulární medicína (MU Brno, 2023)
Básnické sbírky
[editovat | editovat zdroj]- Nenasytné sítě (Petrov, 2004)
- Holobyt (Weles, 2009)[16]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]- ↑ UNIVERZITA, Masarykova. LF - Biologický ústav. LF - Biologický ústav [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ prof. RNDr. Ondřej Slabý, Ph.D.. www.muni.cz [online]. MUNI [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Laboratoř molekulární patologie. www.fnbrno.cz [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Nádory tlustého střeva odhalíme i z krve. Magazín M [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ UNIVERZITA, Masarykova; FRANEK, Ondřej. Je rozdíl mezi aplikovaným výzkumem končícím odbornou publikací a výzkumem atraktivním pro průmysl, říká Ondřej Slabý. Centrum pro transfer technologií Masarykovy univerzity [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Slabý: Precizní onkologie se bude uplatňovat už na počátku léčby. Medical Tribune [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Precision oncology in the Czech Republic. Ilumina [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ PROF. RNDR. ONDŘEJ SLABÝ, PH.D. Technologie genomového sekvenování pro účely precizní onkologie. www.prolekare.cz [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Úvod - Česko-slovenská biologická společnost, z.s.. www.icsbs.cz [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Slabý: Odcházím od čistého stolu. Medical Tribune [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ UNIVERZITA, Masarykova. Ph.D. program Biomedicínské vědy. LF - Biologický ústav [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Národní ústav pro výzkum rakoviny [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Panorama české literatury. 2: Po roce 1989. Vyd. 1. vyd. Praha: Knižní Klub 303 s. ISBN 978-80-242-5054-0.
- ↑ WELES - LITERÁRNÍ REVUE. www.weles.cz [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ Fotovýstava: Ondřej Slabý - Martin Reiner. www.martinreiner.cz [online]. [cit. 2023-11-16]. Dostupné online.
- ↑ MAREŠOVÁ, Milena M. Ondřej Slabý: Holobyt (recenze). Vltava [online]. 2009-12-09 [cit. 2022-03-16]. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ondřej Slabý na Wikimedia Commons