Okáč prosíčkový

Okáč prosíčkový
	Okáč prosíčkový, Toužimsko
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia);
Kmen	členovci (Athropoda);
Třída	hmyz (Insecta);
Řád	motýli (Lepidoptera);
Čeleď	babočkovití (Nymphalidae);
Podčeleď	okáči (Satyrinae);
Binomické jméno
	Aphantopus hyperantus; Linnaeus, 1758
Synonyma
	Aphantopus hyperanthus;
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Okáč prosíčkový (Aphantopus hyperantus) je zástupcem jednoho z nejpočetnějších druhů čeledi babočkovitých (podčeledi okáčů) na českém území a zároveň jedním z nejrozšířenějších denních motýlů České republiky. Jedná se o středně velkého motýla, který je charakteristický pěti výraznými oky na rubové straně spodních křídel, a to u samců i u samic.

Výskyt[editovat | editovat zdroj]

Okáč prosíčkový je hojně rozšířen v palearktickém areálu, od Britských ostrovů přes Evropu až po východní Asii. Jeho přirozeným biotopem jsou louky všech možných typů – zarůstající, křovinaté i podmáčené, zároveň ho najdeme na okrajích lesů či na lesních pasekách.^[1]

Chování a vývoj[editovat | editovat zdroj]

Živnou rostlinou okáče prosíčkového jsou různé druhy trav, například sveřep vzpřímený, kostřava červená, válečka prapořitá, lipnice luční, bezkolenec modrý, metlice trsnatá, medyněk měkký, ovsík vyvýšený a bojínek luční. Motýl je jednogenerační, samice se páří jen jednou, přičemž se samice vystavují samcům na stéblech trávy a tito je aktivně vyhledávají tzv. "patrolovacím" letem. Vajíčka jsou kladena jednotlivě do trsů trav. Larvy žijí samostatně, krmí se převážně v noci a rostou poměrně pomalu. Kuklí se na stejném místě do kokonu z hedvábných vláken. ^[1]