Obelisk (Lednicko-valtický areál)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání

Souřadnice: 48°49′33,27″ s. š., 16°48′6,25″ v. d.

Obelisk v Lednicko-valtickém areálu

Obelisk, místními také nazývaný jako "Facka", je nejseverněji položenou drobnou stavbou Lednicko-valtického areálu. Na čtvercovém půdorysu nese krychlový sokl římsou oddělený komolý jehlan vysoký 23 m, v jehož vrcholu je na kovovém hrotu umístěna šesticípá hvězdice, symbolizující osvícenství, věřící v sílu rozumu.[1]

Poloha a dostupnost[editovat | editovat zdroj]

Obelisk se nachází přibližně 3 km severně od obce Lednice, vzdálen asi kilometr od parkoviště na silnici II/422 z Lednice do Podivína. Vede kolem něj cyklotrasa 5066 Velkopavlovická. 250 m severně se nachází PP Květné jezero.

V jeho okolí je vytvořena oplocená obora, a proto je přístup k objektu umožněn pouze pěším a cyklistům. V oboře je chována jelení, daňčí a srnčí zvěř. V posledeních 10 letech zde probíhají rozsáhlé krajinářské změny, do krajiny se vrací voda, jsou obnovovány kanály a dříve zaniklá jezera, jsou vysazovány nové aleje a lesy. Cílem těchto snah je obnova nivní krajiny v podobě před regulací toku řeky Dyje.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Obelisk byl postaven na památku uzavření míru mezi Francií a Rakouskem v Campo Formiu dne 17. října 1797. V následujím roce jej nechal vztyčit kníže Alois I. Josef z Lichtenštejna, jehož bratr Jan Josef I. se účastnil bojů na straně Rakouska. Autorem obelisku je, stejně jako u většiny saletů v Lednicko-valtickém areálu, Josef Hardtmuth.

Pověst[editovat | editovat zdroj]

Podle pověsti měl být Obelisk vystavěn na místě, kde kníže dostal od své manželky pohlavek. Různé verze pověsti se neshodují v tom, za co kníže tento pohlavek obdržel. Jedna verze říká, že kníže propil a prohrál v kartách celou vesnici. Podle druhé, kněžna svého manžela ztrestala za nevěru.

Jiná pověst vypráví, že obelisk stojí uprostřed zemědělské krajiny, kde působí jako "pěst na oko" nebo jako kdybyste dostali facku.[2]

Zaniklé obelisky[editovat | editovat zdroj]

Původně v areálu stály obelisky čtyři, přičemž se do současnosti se dochoval jediný, označovaný také jako "lednický".

  • Valtický obelisk
O tomto obelisku toho není příliš známo. Vztyčen byl patrně v roce 1813 za Jana I. Josefa z Lichtenštejna na vyvýšenině nad městem, tedy nikoliv na půli cesty do Schrattenbergu, jak se dlouhou dobu soudilo. Až do výstavby kolonády na Rajstně se jednalo o nejvýše položený objekt Lednicko-valtického areálu a představoval jakýsi protipól lednického obelisku. Ani doba zániku obelisku není známa, patrně k tomu došlo před nebo kolem roku 1870. Podobu obelisku zachytili na svých obrazech malíři Ferdinand Runk (obraz Pohled z turecké věže, namalovaný někdy kolem let 1820-1822) a Vincenz Reim (1842).
  • "Facka"
Další obelisk stával na vyvýšenině asi 300 metrů za odbočkou na Hlohovec ze silnice z Lednice do Valtic a vztyčen byl v roce 1811 za Jana I. Josefa z Lichtenštejna. Na rozdíl od ostatních obelisků byl nižší a měl širší podstavec. Vrchol obelisku nechal jeho autor, Josef Hardtmuth, stejně jako u ostatních obelisků osadit osmicípou hvězdou. Roku 1868 jej zasáhl blesk a poté došlo k jeho rozebrání.
Právě k tomuto obelisku se váže pověst o facce, kterou zde měl od své manželky obdržet kníže Kryštof z Lichtenštejna za to, že v kartách prohrál mikulovské panství.
  • Čtvrtý obelisk
O poslední obelisku nemáme téměř žádné zprávy. Patrně měl stávat na ostrůvku v Prostředním rybníku a jeho autorem byl zřejmě opět Josef Hardtmuth. Doba jeho vztyčení (a ani zániku) není známa. Zdeněk Novák ve své kapitole Zámecká zahrada v knize Město Valtice, kterou editoval Emil Kordiovský, zasazuje vznik Facky už do roku 1801, čímž by v roce 1811 došlo ke vztyčení tohoto čtvrtého obelisku.

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KORDIOVSKÝ, Emil. Lednicko-valtický areál a jeho památky. Praha : Europrinty, 2003. 74 s. S. 34. (česky)  
  2. Poznáváme letní krásy Břeclavska. Moravský Jih. srpen 2011, čís. 32, s. 4.  

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]