OKK Koksovny

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
(přesměrováno z OKK)
OKK Koksovny, a.s.
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1994
SídloOstrava, Česko
Adresa sídlaOstrava, Česko
Souřadnice sídla49°51′31,55″ s. š., 18°16′29,62″ v. d.
Klíčoví lidéPetr Otava
Charakteristika firmy
Oblast činnostikoksárenský průmysl
Produktykoks
Zaměstnanci▼ 494 (31.12.2021)[1]
Mateřská společnostMTX Group a.s.[2]
MajitelMTX Group (100 %)
Identifikátory
Oficiální webwww.koksovny.cz
IČO47675829
LEI31570010000000051505
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Komplex koksovny Svoboda
Koksovna Svoboda – vytlačovací vůz

OKK Koksovny, a.s. (dřívější názvy OKD, OKK, a.s. a OKD, Ostravsko-karvinské koksovny, akciová společnost) je ostravská společnost, která se zabývá především výrobou koksu z černého uhlí. Provozuje jedinou koksovnu: Svoboda v Ostravě-Přívoze. Roční produkce představuje zhruba 700 000 tun koksu, který je exportován do celého světa. Společnost zaměstnává přibližně 500 osob.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Historie společnosti sahá až do roku 1843, kdy byl zahájen provoz koksovny Jan (později President Beneš a poté Československá armáda), která se později stala součástí společnosti. Samotný podnik OKK vzniknul v roce 1952 a byly do něj sloučeny všechny koksovny v Ostravsko-karvinském revíru s výjimkou koksoven hutních podniků (Vítkovické železárny, Třinecké železárny, Nová huť).[4]

Akciová společnost OKD, OKK vznikla vyčleněním majetku OKD (kam tehdy koksovny patřily) k 1. lednu 1994 a společnost OKD se stala jejich 100% vlastníkem. Majetkem OKD, OKK se tak staly dvě koksovny v Ostravě (Jan Šverma a Svoboda) a jedna v Karviné (ČSA).[4][5][2]

V průběhu roku 2008 došlo k majetkovým změnám, kdy se novým vlastníkem firmy stala společnost New World Resources,[2] která je současně vlastníkem původní mateřské společnosti OKD.[6]

Novým majitelem firmy se 12. prosince 2013 stala společnost MTX Koksovny[2] ze skupiny MTX Group podnikatele Petra Otavy.[7] K 31. březnu 2014 firma MTX Koksovny zanikla sloučením se společností OKK Koksovny a MTX Group se tak stala přímým vlastníkem OKK Koksoven.[2]

Závody[editovat | editovat zdroj]

V roce 2022 je v provozu pouze areál koksovny Svoboda. Provoz koksoven ČSA (1997)[4] a Jan Šverma (17. prosince 2010)[8] byl již ukončen a plánovaná výstavba zcela nové koksovny ve Stonavě byla v roce 1991 zastavena.[4] V koksovně Svoboda jsou v provozu čtyři koksovací baterie (stav k roku 2022).[9] V celkovém počtu mají 210 koksovacích komor s pěchovým provozem. Roční produkce koksu se pohybuje okolo 700 000 tun koksu. K této výrobě je potřeba asi 1 000 000 tun černého koksovatelného uhlí.

Produkty společnosti[editovat | editovat zdroj]

Hlavním produktem společnosti je černouhelný koks pro využití v metalurgii, k vytápění a k technologickým účelům.[10]

Během výroby koksu dochází ke vzniku koksárenského plynu. Koksárenský plyn obsahuje přibližně 60 % vodíku, methan, oxid uhelnatý a další chemické látky. Součástí koksárenského provozu je také chemická část, v rámci které jsou z produkovaného plynu extrahovány dehet, benzol, síran amonný a síra.[11]

Vedlejší chemické produkty doprovázející výrobu koksu jsou důležitými surovinami pro chemický a farmaceutický průmysl (dehet a benzol) a jako hnojivo v zemědělství (síran amonný).

Koksárenský plyn vznikající při výrobě koksu dodávají OKK Koksovny také do teplárny společnosti Veolia Energie ČR, která využívá koksárenský plyn pro výrobu tepla a teplé vody pro část Ostravy.

Koks se používá při výrobě železa a litiny, pro odvětví metalurgie a pro další technologické účely.

V roce 2013 společnost vyrobila 673 500 tun koksu, z větší části se jednalo o slévárenský koks. V případě vedlejších produktů šlo mj. o 269,3 mil. m³ koksárenského plynu pro odběratele Dalkia Česká republika, dále pak bylo pro společnost DEZA Valašské Meziříčí vyrobeno 18 100 t bezvodého dehtu a 5600 t benzolu.[9]

Od roku 2020 spolupracuje podnik OKK Koksovny s Vysokou školou báňskou–Technickou univerzitou Ostrava na výzkumu separace vodíku z koksárenského plynu.

Vliv na životní prostředí města Ostravy[editovat | editovat zdroj]

Závod společnosti Koksovna Svoboda je významným zdrojem znečištění ovzduší na území města Ostravy, zejména pro Benzo(a)pyren (u kterého je v regionu dlouhodobý problém s překračováním imisního limitu) a jiné polyaromatické uhlovodíky.[12] Situace je horší díky poloze koksovny v blízkosti centra města a obytných domů, kde dochází při nepříznivém větru k obtěžování obyvatelů zápachem a imisemi.[13] Rovněž je zdrojem tzv. ultrajemného prachu.[14] Vliv závodu na životní prostředí byl v r. 2017 medializován[15][16] a v r. 2018 o něm v rámci cyklu „Nedej se“ natočila ČT dokument s názvem „Jedy z koksáren“.[13].

K tématu proběhla 28. ledna 2019 v Centru Pant veřejná debata[17] s promítáním dokumentu. Debaty se zúčastnili místní politici (Jarmila Uvírová - náměstkyně hejtmana, Kateřina Šebestová - náměstkyně primátora Ostravy), režisér dokumentu Tomáš Netočný, lékař Miroslav Šuta, zástupce společnosti OKK Koksovny Ivo Bárta a moderoval ji děkan Přírodovědecké fakulty Ostravské univerzity Jan Hradecký.

Následující den po debatě došlo v provozu k výpadku proudu a úniku emisí do ovzduší, kdy událost opět oběhla sociální sítě.[18] Video vzbudilo značný ohlas a značně ostrou reakci náměstkyně primátora města Ostravy Kateřiny Šebestové na jednom z webů města.[19] Na stranu své náměstkyně se následně na Twitteru postavil i primátor Tomáš Macura.[20]

Provozní areál společnosti OKK Koksovny a.s. v Ostravě je v současnosti monitorován on-line kamerovým záznamem a soustavou měřící stanic ČHMÚ[21] a ZÚ Ostrava.[22] Údaje o množství vypouštěných škodlivých látek jsou pravidelně zveřejňovány v rámci Registru zdrojů znečištění REZZO 1.[23]

OKK Koksovny dodržují směrnice EU o průmyslových emisích a stanovené závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT),[24] ale i směrnice stanovené Českou inspekcí životního prostředí a Krajským úřadem Moravskoslezského kraje.[25] Od roku 2015 jsou OKK Koksovny certifikovány dle normy ISO 14001. [6][26]

Odpovědnost OKK Koksoven[editovat | editovat zdroj]

Společnost dlouhodobě investuje do údržby, zlepšování technologií a monitorování ovzduší tak, aby minimalizovala vliv na své nejbližší okolí a na životní prostředí.[27]

V letech 2011–2022 investovala společnost OKK do ekologizace, udržitelnosti provozu a modernizace 3,8 miliardy korun. Za tímto účelem společnost uzavřela dobrovolné dohody s Moravskoslezským krajem[28] a Statutárním městem Ostrava. V rámci těchto dohod provádí investice a činnosti na ekologickou modernizaci a údržbu koksárenské technologie nad rámec povinností vyplívajících z legislativy České republiky i povinností a provozních povolení Evropské unie. Pravidelně přispívá na pobyty dětí v přírodě během smogové sezony a rekultivaci zelených ploch v Ostravě.

Společnost OKK podporuje mezinárodní hudební konferenci Crossroads[29] a mezinárodní přehlídku soudobé vážné hudby a opery Ostravské dny[30] a dále podporuje hokejový klub HC Vítkovice Ridera.[31] Popularizuje vědu mezi dětmi základních škol v rámci akce Chemie na hradě.[32]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ Výroční zpráva OKK Koksovny, a.s. za rok 2021
  2. ↑ a b c d e Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2015-01-22 [cit. 2015-01-22]. Kapitola IČ 47675829. Dostupné online. 
  3. ↑ Veřejný rejstřík a Sbírka listin - Ministerstvo spravedlnosti České republiky. or.justice.cz [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c d Stručná historie společnosti [online]. Ostrava: OKK Koksovny [cit. 2011-01-21]. Dostupné online. 
  5. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2011-01-21 [cit. 2011-01-21]. Kapitola IČ 00002593. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27. 
  6. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2011-01-21 [cit. 2011-01-21]. Kapitola IČ 26863154. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-05-27. 
  7. ↑ Obchodní rejstřík [online]. Praha: Ministerstvo spravedlnosti ČR, rev. 2015-01-22 [cit. 2015-01-22]. Kapitola IČ 27441261. Dostupné online. 
  8. ↑ Ukončení 118leté historie výroby koksu na Koksovně Ignát – Jan Šverma. Ostravaci.cz [online]. 2010-12-28 [cit. 2011-01-21]. Dostupné online. 
  9. ↑ a b Výroční zpráva za rok 2013. Ostrava: OKK Koksovny, 2014. Dostupné online. 
  10. ↑ Vyrábíme koks [online]. Ostrava: OKK Koksovny [cit. 2011-01-21]. Dostupné online. 
  11. ↑ Koksochemické výrobky [online]. Ostrava: OKK Koksovny [cit. 2011-01-21]. Dostupné online. 
  12. ↑ Program zlepšování kvality ovzduší aglomerace Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek - CZ08A [online]. [cit. 2019-01-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-16. 
  13. ↑ a b Jedy z koksáren. www.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 25.11.2018 [cit. 13.1.2019]. Dostupné online. 
  14. ↑ Ultrajemný prach dusí Ostravany. Pomohly by dieselové filtry. lidovky.cz [online]. 6.5.2015 [cit. 13.1.2019]. Dostupné online. 
  15. ↑ Svědectví z Ostravy 2017: K nebi se valil hustý tmavý dým. A potom zase a znovu. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Česká Televize, 17.6.2017 [cit. 13.1.2019]. Dostupné online. 
  16. ↑ VIDEO: Koksovna dusí ostravskou část Přívoz. Vše plníme, brání se. iDNES.cz [online]. 31.1.2017 [cit. 13.1.2019]. Dostupné online. 
  17. ↑ Záznam z debaty s promítáním dokumentu "Jedy z Koksáren" v Centru Pant 28.1.2019 [online]. [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. 
  18. ↑ Video z úniku emisí [online]. [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. 
  19. ↑ Reakce náměstkyně primátora [online]. [cit. 2019-02-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-02-07. 
  20. ↑ Vyjádření primátora na twitteru [online]. [cit. 2019-02-04]. Dostupné online. 
  21. ↑ ISKO. www.chmi.cz [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  22. ↑ Oficiální web města Ostravy k životnímu prostředí. zdravaova.cz [online]. Magistrát města Ostravy [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  23. ↑ EMIS. www.chmi.cz [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  24. ↑ Nejlepší dostupné techniky (BAT) | MPO. www.mpo.cz [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  25. ↑ Výroční zpráva 2021, OKK Koksovny [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  26. ↑ Certifikáty a ocenění | OKK. www.koksovny.cz [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  27. ↑ Investice do ekologie | OKK. www.koksovny.cz [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  28. ↑ Tisková zpráva – Dobrovolnou dohodu o krocích zlepšujících ovzduší uzavřely kraj a OKK Koksovny | Moravskoslezský kraj |. www.msk.cz [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  29. ↑ Czech Music Crossroads | From the Baltic to the Danube [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  30. ↑ WEB-EVOLUTION. Ostravské dny | Ostravské centrum nové hudby. www.newmusicostrava.cz [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  31. ↑ HC VÍTKOVICE RIDERA. HC VÍTKOVICE RIDERA [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
  32. ↑ Chemie na hradě. www.chemienahrade.cz [online]. [cit. 2022-11-16]. Dostupné online. 
Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=OKK_Koksovny&oldid=23416452“