Nové Město nad Metují (zámek)
Historie
Zámek v Novém Městě nad Metují stojí na místě starší tvrze. Při založení byl zahrnut do opevnění města, je však od města oddělen výrazným příkopem. Byl rozšířen Pernštejny během 16. století a barokně přestavěn v letech 1655-1661 podle plánů Carla Luraga. V letech 1909-1913 byl upraven podle plánů Dušana Jurkoviče pro nové vlastníky průmyslníky Josefa a Cyrila Bartoně z Dobenína. Jurkovič navrhl také originální zámeckou zahradu s dřevěnými stavbami. V roce 1948 byl zámek Bartoňům zkonfiskován. Ve státní správě zůstal až do roku 1992, kdy byl v restituci vrácen Josefu Bartoňovi Dobenínovi[1] a zpřistupněn veřejnosti.
Zámek je od roku 2008 chráněn jako národní kulturní památka České republiky.[2]
Architektura
Zámek tvoří čtyřúhelník kolem nepravidelného dvora se středověkou kulatou věží zvanou Máselnice (název dostala dle podoby se zařízením na výrobu másla) v severním nároží a renesančními malbami a sgrafity ve dvoře. Hlavní vchod je ve směru od náměstí a tvoří jej most přes příkop a kamenný barokní portál. Před zámkem je pět soch putti (trpaslíků) od Matyáše Bernarda Brauna z let kolem 1720, které sem byly přeneseny z Benátek nad Jizerou v roce 1913. V zámku je řada pozoruhodných prostor s barokní štukovou i moderní výzdobou (Pavel Janák, František Kysela, M.Švabinský, ale také díla sochařů J.V.Myslbeka, J.Štursy, F.Bílka).
Na severozápad od zámku je terasová zámecká zahrada italského stylu s dřevěnými stavbami Dušana Jurkoviče, které byly nedávno obnoveny. Mezi ně patří i lávka pro pěší v zámecké zahradě[3]. Lávka původně nesloužila veřejnosti, ale pouze majiteli zámku Cyrilu Bratoňovi z Dobenína. Propojovala dvě části zahrady předělené veřejnou komunikací. Lávka byla postavena v roce 1910. Jurkovič se zde nechal inspirovat lidovými stavbami ze slovenských Čičman. Za rok (v sezóně) projde lávkou neuvěřitelných tři sta tisíc osob. To ohrožovalo existenci lávky a tak do ní byly dodatečně zabudovány skryté ocelové nosníky. Lávka je rozdělena na dvě části věží, která má tři podlaží a tvoří výrazný archotektonický prvek. V parku před zámkem najdeme kamennou kašnu z jednoho kusu kamene[4].
Severně od zámku, směrem k bývalé bráně, je budova bývalého pivovaru[5], kde můžeme najít pomník Bedřicha Smetany. Otec Bedřicha Smetany František sem v roce 1818 přišel jako nájemce do opraveného zámeckého pivovaru. Teprve poté se přesunul do Litomyšle, kde se Bedřich v roce 1824 narodil. Bedřich se sem vracel však za svými příbuznými, za sestřenkou Luisou, do které se zamiloval a napsal pro ní Luisinu polku.
Galerie
-
Nové Město, trpaslíci před zámkem (Matyáš Bernard Braun, kolem 1720) -
Zámek Nové Město nad Metují, panoramatický pohled ze zahrady -
Zámek Nové Město nad Metují ze zahrady
Reference
- ↑ Oficiální stránky zámku: http://www.zameknm.cz/
- ↑ Zámek Nové Město nad Metují (Nové Město nad Metují) [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2012-08-11]. Dostupné online.
- ↑ Jaroslav Duchoň - Kryté mosty (7): Novoměstský zámek, MF Dnes, 2.9.2000
- ↑ Toulavá kamera 1, str. 56, ISBN 80-7316-228-8
- ↑ E. Poche (vyd.), Umělecké památky Čech 2, str. 492-497.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nové Město nad Metují na Wikimedia Commons