Niccolò Fontana Tartaglia

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Niccolò Fontana Tartaglia
Niccolò Tartaglia.jpg
Rodné jméno Niccolò Fontana
Narození 1499
Brescia
Úmrtí 13. prosince 1557 (ve věku 57–58 let)
Benátky
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Niccolò Fontana Tartaglia (1499 Brescia - 13. prosince 1557 Benátky) byl italský renesanční matematik a konstruktér. Publikoval množství knih včetně prvních italských překladů děl Archiméda a Euklida. Jako první užil matematiky ke studiu drah dělových koulí.

Životopis[editovat | editovat zdroj]

V roce 1534 se jako učitel matematiky usadil v Benátkách. Jeho kniha Nova Scientia, kterou napsal v roce 1537 pojednává o balistice. Brzy po zveřejnění této práce byl požádán Girolamem Cardanem, profesorem matematiky a astronomem v Miláně, aby publikoval své řešení kubické rovnice. Tuto žádost, nejprve odmítl, ale později v naději, že se stane dělostřeleckým poradcem španělské armády, Cardanovi řešení prozradil. Ten ho následně publikoval v knize Ars magna. Jeho nejznámější práce je Trattato di numeri et misure, 3 vol. (1556-60), encyklopedická práce elementární matematiky. Byl aktivní především v teorii opevňování a v publikaci Quesiti et Inventioni... z roku 1556 popsal svůj vynález jednoho z klíčových prvků bastionové soustavy opevňování, takzvanou krytou cestu (via coperta neboli via segreta).

Definice[editovat | editovat zdroj]

Spisovatel Vladimír Kupka ve své knize uvedl: Krytá cesta je cesta po okraji kontreskarpy bastionových... pevností, která byla na straně přivrácené směrem do předpolí kryta navýšeným glacisem. Sloužila ke skrytému pohybu obránců po vnějším obvodu pevnosti. Na okraji u glacisu byla opatřena banketem a předprsím, které obráncům umožňovalo palbu z ručních zbraní do předpolí. Rozšířením kryté cesty ve vstupujících a vystupujících úhlech vznikla shromaždiště...[1] Christopher Duffy uvedl ve své knize, že motivem, pohánějícím vznik kryté cesty, byla skutečnost, že pevnostní děla, tak střelci z ručních zbraní byli umístěni na linii valu kurtin a bastionů, což přinášelo prostorové problémy.[2]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. KUPKA, Vladimír. Pevnosti a opevnění v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Praha: Libri, 2002. 555 s. ISBN 978-80-7277-096-0. S. 465. 
  2. DUFFY, Christopher. Siege warfare. New York: Routledge, 1997. ISBN 978-0415146494. S. 34. (anglicky) 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]