Negotino

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Negotino
Плоштадот во Неготино.JPG
Negotino – znak
znak
Negotino – vlajka
vlajka
Poloha
Souřadnice
Nadmořská výška155 m n. m.
StátSeverní MakedonieSeverní Makedonie Severní Makedonie
Statistický regionVardarský
OpštinaNegotino
Negotino
Negotino
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha132,9 km²
Počet obyvatel13 284 (2002)
Hustota zalidnění100 obyv./km²
Správa
Oficiální webwww.negotino.gov.mk
Telefonní předvolba043
PSČ1440
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Negotino (makedonsky Неготино) je město na jihu Severní Makedonie, v údolí řeky Vardar. Žije v něm asi 20 000 obyvatel a rozkládá se nedaleko hlavního dálničního tahu Skopje-Gevgelija a železniční trati Veles–Gevgelija. Jeho osou je říčka Negotinska Reka.

Většina místního obyvatelstva se živí zemědělstvím a také vinařstvím. Statisticky se z území opštiny Negotino ročně vyveze 20–25 milionů kilogramů vinné révy.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Pohlednice z časů první světové války.

Oblast byla osídlena již od dávnověku, jak dokazují nedaleká archeologická naleziště. Nedaleko se nacházelo antické město Antigonea. Město nejspíše vzniklo ve středověku, ještě před příchodem turecké nadvlády. Turci původní osadu nejspíše obsadili v roce 1385, resp. dobyli nedalekou pevnost, díky níž získalo Negotino na významu.

Jako menší město je poprvé připomínáno roku 1837. V období turecké nadvlády bylo jedním z nejjižnějších měst tzv. Kosovského vilájetu.

Na počátku 20. století čítalo město zhruba 700 domů. Během existence Království Jugoslávie bylo Negotino součástí tzv. Vardarské bánoviny. Starý srbský název města zní Negotin na Vardaru, aby bylo město odlišeno od Negotinu v samotném Srbsku.

Dne 8. listopadu 1944 bylo město osvobozeno od fašistické okupace. Od roku 1978 zde sídlí také městské muzeum.

Kulturní památky a zajímavosti[editovat | editovat zdroj]

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

V blízkosti města se nachází elektrárna. Severomakedonská vláda měla zájem na jejím prodeji, což přitáhlo pozornost tureckých společností

Významné osobnosti[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]