Narodnictví

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Narodnictví (rusky Народничество) bylo společenské hnutí v Rusku 60. a 70. let 19. století. Ideově spojovalo prvky agrární demokracie s rolnickým utopickým socialismem, naději, že bude možné vynechat kapitalistickou cestu vývoje.

Ideoví zakladatelé narodnictví byli v Rusku Alexandr Ivanovič Gercen a Nikolaj Gavrilovič Černyševskij. Později se k jejich myšlenkám připojili Michail Alexandrovič Bakunin, Pjotr Lavrov, Piotr Nikitič Tkačov a další. Narodnické ideje byly vnímány jako ohrožení státního režimu Ruského impéria a řada „narodniků“ proto byla zatčena a vystavena brutálním výslechům v Butyrské věznici.

Narodnictví zanechalo svoji stopu i v oblasti umění, neboť celá řada společenských motivů ovlivnila různé literární práce. Narodnická lyrika opěvovala oběť, život v ruské občině a jako vzdálený cíl definovala výstavbu utopického socialismu.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Národníctvo na slovenské Wikipedii.

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • MARKOV, Dmitrij Fedorovič. Předchůdcové ruské revoluce. Překlad Otto Bureš. V Praze: Ústřední výkonný výbor čsl. strany soc., 1925. 46 s. cnb000205772.
  • NEUMANN, Bohumil, ed. Hledači naděje: (svědectví o epoše narodnictví). 1. vyd. Praha: Lidové nakladatelství, 1974. 292 s. cnb000463424.
  • NEUMANN, Bohumil. O literatuře v epoše narodnictví. Vyd. 1. Praha: Universita Karlova, 1974. 101 s. cnb002341267.
  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. Sedmnáctý díl, Median - Navarrete. V Praze: J. Otto, 1901. 1078 s. cnb000277218. [Článek „Narodničestvo" je na str. 1046–1047.] Dostupné online

Související články[editovat | editovat zdroj]