Nariman Dželal
| Nariman Dželal | |
|---|---|
.jpg) Nariman Dželal (14. září 2020) | |
| Narození | 27. dubna 1980 (44 let) Navoiy |
| Národnost | Krymští Tataři |
| Alma mater | Oděská univerzita (do 2005) |
| Profese | politik, moderátor, učitel a novinář |
| Ocenění | Řád za zásluhy 3. třídy |
| Commons | Nariman Celâl |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Nariman Dželal (* 27. dubna 1980, Navoiy, Uzbecká SSR, Sovětský svaz) je první místopředseda Medžlisu Krymských Tatarů, novinář a aktivista.
Dne 21. září 2022 ho Ruskem kontrolovaný Nejvyšší soud Krymu odsoudil k 17 letům vězení a pokutě 700 tisíc rublů.[1][2]
Život
[editovat | editovat zdroj]Dželal se narodil 27. dubna 1980 v Uzbekistánu ve městě Navoiy. Když mu byly čtyři roky, rodina se přestěhovala do města Džankoj na Krymu. Vystudoval politologii na Oděské národní univerzitě.
V listopadu 2013 se Dželal stal zástupcem Refata Čubarova, předsedy krymskotatarského Medžlisu.
V srpnu 2021 se Nariman účastnil mezinárodního summitu Krymské platformy v Kyjevě. Po návratu domů byl v září zadržen.
FSB držela Narimana v poutech a s pytlem přes hlavu, vyvíjela na něj psychický nátlak a podrobila ho krutému zacházení. Později vydala prohlášení, že Dželal je podezřelý z účasti na výbuchu plynovodu, ke kterému došlo 23. srpna 2021 u krymského města Simferopol.[1]
Dne 21. září 2022 Rusy kontrolovaný Nejvyšší soud Krymu uznal Dželala vinným ze sabotáže a odsoudil ho k 17 letům vězení a pokutě 700 tisíc rublů.[3] Soud akceptoval svědectví třech tzv. utajených svědků, což je v Rusku v politických případech běžná praxe. „FSB tak může vykonstruovat prakticky cokoli,“ uvedl Dželalův advokát Nikolaj Polozov, podle kterého má rozsudek vystrašit další odpůrce anexe Krymu.[4]
Ocenění
[editovat | editovat zdroj]- zahraniční cena Příběhů bezpráví, udělená lidskoprávní organizací Člověk v tísni[4]
Odkazy
[editovat | editovat zdroj]Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Nariman Dzhelyal na anglické Wikipedii.
- ↑ a b Nariman Dzhelyal Enverovych [online]. Dostupné online.
- ↑ Comment of the Ministry of Foreign Affairs of Ukraine on the so-called "sentence" issued to Nariman Dzhelyal and brothers Asan and Aziz Akhtemov [online]. 2022-09-21. Dostupné online.
- ↑ Ukraine/Russia: Sentencing of indigenous rights defender Nariman Dzhelyal [online]. 2022-09-23. Dostupné online.
- ↑ a b HARZER, Filip. Poslední, kdo se nebál Rusům říct pravdu. Teď zmizel i Nariman Dželal. Seznam Zprávy [online]. 2023-11-02. Dostupné online.
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Nariman Dželal na Wikimedia Commons
