Nadějkov (zámek)
| Zámek Nadějkov | |
|---|---|
 Zámek Nadějkov, severní strana | |
| Základní informace | |
| Sloh | baroko |
| Stavebník | Ahník z Nadějkova (tvrz) |
| Další majitelé | Doudlebští z Doudleb, Mikuláš z Germersheimu v Harpershofu, Kinští ze Vchynic, Dohalští z Dohalic, Antonín Ferdinand Feuerstein |
| Poloha | |
| Adresa | Nadějkov,  Česko |
| Souřadnice | 49°30′7,1″ s. š., 14°28′37,18″ v. d. |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 35378/3-2651 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Zámek Nadějkov je barokní budova v podobě z roku 1781. Nachází se ve stejnojmenné obci (okres Tábor) na náměstí Prokopa Chocholouška nedaleko kostela Nejsvětější Trojice.
Historie[editovat | editovat zdroj]
.jpg)
V místech dnešního zámku stávala vodní tvrz ze 14. století. Ta je poprvé zmiňována roku 1373 v souvislosti s majitelem panství, Ahníkem z Nadějkova. Do dnešních dnů se z tvrze dochoval zbytek bašty poblíž objektu zámku. Na počátku 16. století se dostal Nadějkov pánům Doudlebským z Doudleb. V roce 1542 se při dělení majetku mezi bratry připadla ves i s příslušenstvím Bedřichovi z Doudleb, který nechal tvrz v letech 1570 až 1584 přestavět v renesančním slohu. V roce 1576 rozšířil svůj majetek a přikoupil Branišovice, Hněvanice, Záluží a Zhoř od Švamberků. Po jeho smrti roku 1596 připadl Nadějkov jeho synovi Oldřichovi a v držení rodu bylo panství do roku 1668. Poté se majitelé střídali. Poslední zmínka o tvrzi je z roku 1703, kdy bylo v objektu zaznamenáno 19 místností s příslušenstvím[1].
Exteriér zámku, plochá fasáda, řazení oken po dvou, portály, supraporty, dekorace oken (suprafenestry) i dvojbarevné červeno-bílé řešení fasád prozrazují raně barokní přestavbu z 1.čtvrtiny 18. století, pravděpodobně za Václava Norberta Kinského, protože další majitelé po roce 1727 se rychle střídali[1]. Nutnými úpravami stavba prošla po požáru v roce 1756 za hraběnky Kokořovské, která zároveň dala obnovit již zpustlý zámecký park. Rostly zde neobvyklé a exotické stromy, květiny a keře. Barokní podobu dal zámku až následující majitel panství, Antonín Ferdinand Feuerstein, v roce 1781. V roce 1803 zámek koupil pražský měšťan Jan Tuscani, od něhož jej koupili Vratislavové z Mitrovic, kteří roku 1863 provedli vnitřní úpravy zámku.
Zámek posloužil jako předloha pro zámek Mladějov v románu Aloise Jiráska F. L. Věk.
Po roce 1945 byl zámek zkonfiskován a prostory byly využívány jako škola. V roce 1993 byl v rámci restitucí zámek vrácen v Izraeli žijícímu ing. Milanu Segerovi, respektive jeho synovi, Ronymu Segerovi. Ten zámek roku 2008 prodal firmě Galileo Veritas. Na počátku roku 2012 byla fasáda budov zanedbaná a zahrada zpustlá.[2]
Popis[editovat | editovat zdroj]
Zámek Nadějkov se nachází přímo v obci, poblíž kostela, na místě bývalé tvrze, jejíž klenby v suterénu se dochovaly. Zámecká budova je třípodlažní, třítraktová, má protáhlý tvar s krátkými bočními trakty a mansardovou střechou, vznikla mezi lety 1703–1781 přestavbou původní tvrze. Barokní průčelí je ploché, zdobené jen profily supraport a suprafenester (nadokenních říms). Na střeše hlavního křídla je osově umístěna hranolová věžička s hodinami a cibulovitou bání.
Zámecký park s Mlýnským rybníkem se rozkládá na jihozápadní straně od zámku.
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- Emanuel Poche (ed.) a kolektiv autorů: Umělecké památky Čech, díl 2. K–O. Academia Praha 1978, s. 443
- Karel Tříska a kolektiv:Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Díl V., Jižní Čechy. Svoboda Praha 1986, s. 133–134
- Toufar, Pavel: Český Meran. Tajemnou českou krajinou. Legendy, báje, příběhy, záhady, magie a otazníky. Sedlec-Prčice, Nadějkov, Vlksice, Zvěřinec, Vysoký Chlumec, Křepenice, Obděnice a okolí. Benešov u Prahy 2001. ISBN 80-86231-19-4
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Zámek Nadějkov na Wikimedia Commons
