Chloramin T

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Chloramin T
Vzorec
Vzorec
Obecné
Systematický názevN-chlor-4-methylbenzen-1-sulfonamid, sodná sůl
Triviální názevchloramin T
Ostatní názvytosylchloramid sodný
Anglický názevChloramine-T
Německý názevChloramin T
Sumární vzorecC7H7ClNO2SNa
Vzhledbílý prášek
Identifikace
Registrační číslo CAS127-65-1
PubChem10198484
Vlastnosti
Molární hmotnost227,64 g/mol
Teplota tání167–169 °C
Teplota rozkladu130 °C (uvolňuje chlor)
Hustota1,4 g/cm3
Rozpustnost ve voděkoncentrace nasyceného roztoku 15 %
Bezpečnost
GHS05 – korozivní a žíravé látky
GHS05
GHS07 – dráždivé látky
GHS07
GHS08 – látky nebezpečné pro zdraví
GHS08
[1]
Nebezpečí[1]
R-větyR22 R31 R34 R42
S-věty(S1/2) S7 S22 S26 S36/37/39 S45
Není-li uvedeno jinak, jsou použity
jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa).

Některá data mohou pocházet z datové položky.

Chloramin T (N-chlor-4-methylbenzen-1-sulfonamid, sodná sůl, též tosylchloramid sodný) je N-chlorovaný a N-deprotonovaný sulfonamid se sumárním vzorcem C7H7SO2NClNa používaný jako biocid a dezinficiens. Je to bílý prášek tvořící s vodou nestabilní roztoky.[2]

Chemie[editovat | editovat zdroj]

Jakožto N-chlorová sloučenina obsahuje elektrofilní chlor a lze ho srovnávat s O-chlorovaným chlornanem sodným. Chloramin T tvoří ve vodě mírně zásadité roztoky (pH obvykle 8,5). Ve vodě se rozpadá na dezinfikující chlornan. Lze ho použít jako zdroj elektrofilního chloru v organické syntéze.

Síra přiléhající k dusíku může stabilizovat dusíkový anion (R2N), takže N-chlorsulfonamidová část může být deprotonována i pouhým hydroxidem sodným.

Použití jako biocid[editovat | editovat zdroj]

Chloramin T lze používat k dezinfekci a jako algicid nebo baktericid, k hubení parazitů a k dezinfekci pitné vody. Molekulární struktura toluensulfonamidu je podobná jako u kyseliny paraaminobezoové, mezičlánku v metabolismu bakterií, který je tímto sulfonamidem narušen (stejným způsobem jako u léčebných sulfonamidů). Proto je chloramin T schopen inhibovat růst bakterií dvěma mechanismy, benzensulfonamidovou částí molekuly a elektrofilním chlorem.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Chloramine-T na anglické Wikipedii.

  1. a b Chloramine-T. pubchem.ncbi.nlm.nih.gov [online]. PubChem [cit. 2021-05-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Chloramine-T[nedostupný zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]