Nížebohy

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Nížebohy
Kostel sv. Martina
Kostel sv. Martina
Lokalita
Charakter vesnice
Obec Budyně nad Ohří
Okres Litoměřice
Kraj Ústecký kraj
Historická země Čechy
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel 165 (2011)[1]
Katastrální území Nížebohy (3,56 km²)
Nadmořská výška 200 m n. m.
PSČ 411 18
Počet domů 86 (2011)[1]
Nížebohy
Nížebohy
Další údaje
Kód části obce 104701
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Nížebohy je vesnice, část města Budyně nad Ohří v okrese Litoměřice. Nachází se asi 3,5 km na východ od Budyně nad Ohří. Prochází zde silnice II/246. V roce 2009 zde bylo evidováno 92 adres.[2] V roce 2011 zde trvale žilo 165 obyvatel.

Nížebohy je také název katastrálního území o rozloze 3,56 km2.[3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Nejstarší písemná zmínka pochází z roku 1262.[4]

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Vývoj počtu obyvatel a domů[4][5]
1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Obyvatelé 169 231 239 218 309 346 328 268 266 221 184 151 159 165
Domy 35 38 42 49 61 70 80 86 76 73 67 78 86 86

Památky[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Ministerstvo vnitra ČR. Adresy v České republice [online]. 2009-10-10 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  3. Územně identifikační registr ČR. Územně identifikační registr ČR [online]. 1999-01-01 [cit. 2009-10-22]. Dostupné online. 
  4. a b Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 384, 385. 
  5. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 295. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Emanuel POCHE a kol.: Umělecké památky Čech, díl 2., K–O, Praha 1978, s. 476.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]