Přeskočit na obsah

Mšice

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Tento článek je o polokřídlém hmyzu. O osadě obce Oleksovice v okrese Znojmo pojednává článek Mšice (Oleksovice).
Jak číst taxoboxMšice
alternativní popis obrázku chybí
Vědecká klasifikace
Říšeživočichové (Animalia)
Kmenčlenovci (Arthropoda)
Podkmenšestinozí (Hexapoda)
Třídahmyz (Insecta)
Podtřídakřídlatí (Pterygota)
Řádmšicosaví (Sternorrhyncha)
Podřádmšice (Aphidoidea)
Geoffroy, 1762
čeledi
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mšice jsou polokřídlý hmyz, živící se paraziticky na rostlinách sáním rostlinných šťáv. Proto je mnoho druhů mšic považováno za škodlivé živočichy. Ze známých asi 3000 druhů mšic žije ve střední Evropě asi 850.[zdroj?]

Názvosloví

[editovat | editovat zdroj]

Český termín mšice má více významů:

Souhrnným termínem mšice je tedy kromě jednotlivých druhů mšic označován i jejich celý rod a nadčeleď. Kromě toho se termín mšice používá i v případech jiného hmyzu z podřádu mšicosavých, např. u korovnice z nadčeledi Phylloxeroidea, pro kterou neexistuje český ekvivalent, a proto se o ní někdy hovoří rovněž jako o mšici.

Mšice jsou většinou velké 4–6 mm a mají proměnu nedokonalou. Ústrojí mají bodavosavé. Tělo je zakončeno chvostkem, podle kterého se určuje pohlaví. Na 5. nebo 6. zadečkovém článku vyrůstají u většiny mšic zvláštní trubicovité útvary, tzv. sifunkuli. Škodí sáním na podzemních i nadzemních částech rostliny. Sání způsobuje zakrslý růst, kadeření, svinování čepelí a změny ve zbarvení listů. Škodí přenosem viróz, případně i vylučováním medovice. (sladký povlak na listech, na kterém se postupně rozrůstají houbové choroby)

Mšice se obvykle vyskytují ve formě bez křídel, při přemnožení se však začnou líhnout i okřídlení jedinci a mšice se tak mohou přesunout z rostliny na rostlinu.

Rozmnožování

[editovat | editovat zdroj]

Za rok mají mšice 6–16 generací a rozmnožují se extrémně rychle.[1]

Rozmnožování má dva cykly:

  • pohlavní – po oplození klade samička vajíčka z kterých se líhnou okřídlené samičky. Samička naklade vajíčko, které přezimuje a na jaře se líhnou okřídlené samičky, které nalétávají na porost.
  • partenogenetické – z neoplozených vajíček se líhnou bezkřídlé larvy, ze kterých se vyvíjejí imaga, která také nemají křídla.

Některé mšice žijí v symbióze s mravenci, kteří je chrání před nepřáteli (především slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček i zlatoočky samotné) a naopak získávají medovici.

Hostitelé

[editovat | editovat zdroj]

Rozlišuje se primární a sekundární hostitel:

  1. SOCHA, Vladimír. Supermatky živočišné říše: Fascinující matematika zachování rodu. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. Extra Publishing, 2021-11-20. Dostupné online. 

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]