Moryń
| Moryń | |
|---|---|
 Náměstí | |
 znak | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 52°51′34″ s. š., 14°23′37″ v. d. |
| Časové pásmo | UTC+1 |
| Stát |  Polsko |
| Vojvodství | Západopomořanské |
| Okres | Gryfino |
| Gmina | Moryń |
  Moryń Moryń, Polsko | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 5,54 km² |
| Počet obyvatel | 1 600 (2014) |
| Hustota zalidnění | 288,8 obyv./km² |
| Správa | |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | pl. Wolności 1, 74-503 Moryń |
| Telefonní předvolba | (+48) 91 |
| PSČ | 74-503 |
| Označení vozidel | ZGR |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Moryń (německy Mohrin) je město v okrese Gryfino v Západopomořanském vojvodství na severozápadě Polska. V roce 2014 ve městě žilo 1 600 obyvatel a jeho správní území měřilo 5,54 km².[1]
Název
[editovat | editovat zdroj]Název Moryń se pro město používá od roku 1946.[2] Po druhé světové válce se město několik měsíců jmenovalo Murzynowice a Murzynno.[3]
Historie
[editovat | editovat zdroj]Okolí města bylo osídlené již v raném středověku slovanským obyvatelstvem. Ve dvanáctém století, kdy oblast patřila do Pomořanského vévodství, byla na návrší nad jezerem Morzycko založena osada v místech, kde se zachovala zřícenina hradu. Vlastní tvrz vznikla až ve třináctém století, kdy se o Moryńi objevuje první písemná zmínka v listině vydané knížetem Barnimem I.[4] Ve druhé polovině třináctého století byla oblast obsazena Braniborskem, které ji připojilo k Nové marce.
Není jisté, kdy byla Moryń povýšena na město, ale stalo se to před rokem 1307. Město se potom začalo rychle rozvíjet. Bylo postaveno městské opevnění, rozšířen kostel a otevřen špitál. Od roku 1350 město spravovala městská rada a o deset let později získalo soudní právo. Na poloostrově se začal stavět hrad,[4] jehož posádku tvořilo sedm rytířů s tituly purkrabích. Ještě ve čtrnáctém století ho dobylo pomořanské vojsko a hrad již nebyl obnoven.
.jpg)
V letech 1402–1454 město patřilo řádu německých rytířů a v roce 1433 ho vyplenili husité. Ve druhé polovině patnáctého století město získali soukromí vlastníci. V šestnáctém století to byla rodina Schönebecků z Gądnie. V sedmnáctém století město postihly události třicetileté války a tři požáry (v letech 1637, 1640 a 1688). Počet obyvatel poklesl, takže v roce 1719 zde žilo jen 124 obyvatel. Situace se zlepšila až v průběhu osmnáctého století, kdy měšťané obchodovali s jezerními rybami a ve městě fungoval pivovar, lékárna a bylo obnoveno zařízení kostela.[4]
Na počátku devatenáctého století se město vymanilo z poddanství a stalo se střediskem vlastního zemědělské zázemí (kromě dvou panství v Gądně a Novém Dvoře mu patřily čtyři zemědělské dvory). V roce 1877 byla otevřena železniční trať ze Štětína do Kostrzyna se stanicí v nedalekém Przyjezierze. Dobré dopravní spojení umožnilo rozvoj rekreace a turistiky. Před druhou světovou válkou ve městě žilo 1 227 obyvatel.[4] Byla zde pošta, základní škola, lékárna, zubař, dva hostince, dvě pekárny, lihovar, dva mlýny (z toho jeden větrný). Lékařskou péči vykonávali dva lékaři, zdravotní sestra a porodní asistentka.
Na konci druhé světové války město 3. února 1945 město obsadila Rudá armáda. Válečné škody byly malé. Pováleční polští osadníci přicházeli z východního pohraničí, Malopolska a Velkopolska.
V září roku 2008 byla odhalena fontána Velkého raka, která odkazuje na tradici místní pověsti o tvorovi žijícím v okolí jezera.[5] O rok později byl otevřen geopark s venkovní expozicí modelů živočichů doby ledové.[6]
Obyvatelstvo
[editovat | editovat zdroj]| 1801 | 1850 | 1900 | 1939 | 1955 | 1987 | 2000 | 2005 | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Obyvatelé | 393 | 1 427 | 1 261 | 1 230 | 1 800 | 1 416 | 1 586 | 1 576 |
Místní správa
[editovat | editovat zdroj]Město je správním centrem městsko-vesnické gminy Moryń, do které patří vesnice Bielin, Dolsko, Gądno, Klępicz, Mirowo, Nowe Objezierze, Przyjezierze, Stare Objezierze a Witnica.
Školství
[editovat | editovat zdroj]Ve městě funguje mateřská škola a základní škola Mieczyslawa Majchrzaka a Veřejné gymnázium Jana Pavla II.
Pamětihodnosti
[editovat | editovat zdroj]- Románský kostel svatého Ducha ze třináctého století je postavený ze žulových kamenů na půdorysu ve tvaru kříže. V patnáctém století k němu byla přistavěna volně stojící věž s lucernou z roku 1756. Neobvyklý oltář tvořený blokem žuly je starší než kostel a pochází ze dvanáctého století. Kromě něj se uvnitř nachází barokní kazatelna z roku 1711 a fragmenty gotických nástěnných maleb z patnáctého století.
- Městské hradby ze žuly a kamenů nasbíraných na polích byly postaveny na počátku patnáctého století. Vytvářejí kolem města kruh o průměru asi tři sta metrů. Původně je zesilovalo 28 čtverhranných bašt a věžové brány.
- Obytné domy z osmnáctého a devatenáctého století
- Budova bývalé restaurace Pod Velkým rakem z doby po druhé světové válce, jejíž fasádu zdobí řezby vodních organismů a lidských postav
- Zřícenina moryńského hradu ze čtrnáctého století na poloostrově Zamczysko nedaleko města
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byl použit překlad textu z článku Moryń na polské Wikipedii.
- ↑ Powierzchnia i ludność w przekroju terytorialnym w 2014 r.. Varšava: Główny Urząd Statystyczny, 2014. 199 s. Dostupné online. S. 168. (polsky)
- ↑ Rozporządzenie Ministrów: Administracji Publicznej i Ziem Odzyskanych z dnia 12 listopada 1946 r.. [s.l.]: [s.n.], 1946. 9 s. Dostupné online. S. 5. (polsky)
- ↑ Słownik współczesnych nazw geograficznych Pomorza Zachodniego z nazwami przejściowymi z lat 1945–1948. Redakce Tadeusz Białecki. Štětín: Książnica Pomorska w Szczecinie, 2002. 139 s. ISBN 83-87879-34-7. (polsky)
- ↑ a b c d Moryń (przewodnik wydany w ramach obchodów Dni Dziedzictwa Europejskiego na Pomorzu w 1997. Štětín: Regionalny Ośrodek Studiów i Ochrony Środowiska Kulturowego w Szczecinie, 1997. ISBN 83-86334-32-0. (polsky)
- ↑ Fontanna Wielkiego Raka [online]. Polska Niezwykła [cit. 2016-06-13]. Dostupné online. (polsky)
- ↑ DOBRACKI, Ryszard; SCHIEWE, Małgorzata. Otwarto centra transgranicznego Geoparku „Kraina polodowcowa nad Odrą“ – Geopark Moryń [online]. Państwowy Instytut Geologiczny, 2012-06-06 [cit. 2016-06-13]. Dostupné online. (polsky)
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Moryń na Wikimedia Commons
