Montgomery Clift
| Montgomery Clift | |
|---|---|
 | |
| Narození | 17. října 1920 Omaha |
| Úmrtí | 23. července 1966 (ve věku 45 let) New York |
| Příčina úmrtí | infarkt myokardu |
| Místo pohřbení | Friends Quaker Cemetery |
| Alma mater | Actors' Studio |
| Povolání | divadelní herec, filmový herec a scenárista |
| Ocenění | Hvězda na Hollywoodském chodníku slávy |
| Rodiče | William Brooks Clift[1] a Ethel Anderson Fogg |
| Příbuzní | Eleanor Clift (sourozenec) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Edward Montgomery Clift (17. října 1920 Omaha – 23. červenec 1966 New York) byl americký herec, jehož sláva vrcholila v 50. letech 20. století. Často byl označován za prototyp nové hollywoodské hvězdy té doby, rebelštější a méně uhlazené než v klasické éře, spolu s Jamesem Deanem a Marlonem Brandem.[2]
První profesionální roli získal ve hře Fly Away Home na Floridě, v hraní pokračoval u divadle ve Stockbridge (Connecticut), v roce 1935 již hrál na Broadwayi, kde slavil úspěch v rolí Toníka v Čapkově Matce.
Třikrát byl nominován na Oscara za výkon v hlavní roli - již za svou vůbec první filmovou roli ve snímku The Search (Poznamenaní) (1948), za roli dělníka George Estmana v dramatu A Place in the Sun (1951) a za roli ve filmu From Here to Eternity (Odtud až na věčnost) z roku 1953. Tento snímek znamenal Cliftův vrchol, vyvrcholila jím éra, kdy hrál mladé, bouřící se, charizmatické muže.
Tato etapa byla násilně přerušena roku 1956, kdy havaroval se svým automobilem. Část jeho obličeje ochrnula, navíc se proměnil i psychicky, když se stal po havárii závislým na alkoholu a lécích proti bolesti. Tím se změnil charakter jeho rolí, ale stále dostával velké příležitosti (The Young Lions, Suddenly, Last Summer, Wild River, Misfits, Freud: The Secret Passion). K nejoceňovanějším výkonům druhé etapy jeho kariéry patří role Rudolpha Petersena v dramatu Judgment at Nuremberg, za ni byl nominován na Oscara za výkon ve vedlejší roli, stejně jako na Zlatý glóbus a cenu BAFTA. Ani tentokrát však žádnou cenu nezískal, tak jako po celou svou kariéru.
Měl homosexuální vztahy, ale i vztahy se ženami, média ráda spekulovala zejména o jeho vztahu s Liz Taylorovou, která byla jeho nejbližší přítelkyní až do smrti a hodně mu pomohla po jeho nehodě. Proslul větou "v posteli mám rád muže, ale miluji jen ženy".[3]
Zemřel v pouhých 45 letech, na srdeční selhání, patrně po předávkování léky či drogami.
Píseň The Right Profile skupiny The Clash na jejich albu London Calling pojednává o Cliftovi, jeho ochrnuté tváři a drogové závislosti.
Reference
- ↑ Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
- ↑ McCann, Graham (1991). Rebel Males: Clift, Brando and Dean. H. Hamilton. ISBN 978-0-241-12884-8.
- ↑ http://gayinfluence.blogspot.cz/2011/09/montgomery-clift-actor.html
Literatura
- Bosworth, Patricia (1978). Montgomery Clift: A Biography. Hal Leonard Corporation.
- Capua, Michelangelo (2002). Montgomery Clift: A Biography. McFarland.
- LaGuardia, Robert (1977). Monty: A Biography of Montgomery Clift. New York, Avon Books.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Montgomery Clift na Wikimedia Commons
(česky)
(anglicky)
- Heslo v encyklopedii Britannica
- Profil na IMDb.com
- Životopis na Biography.com
- Profil v New York Times
