Mohyla na Bílé hoře

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Mohyla na Bílé hoře
Pamatnik Bila hora.jpg
Umístění
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mohyla na Bílé hoře je připomínkou bitvy, která zde proběhla 8. listopadu 1620. Porážka stavovských vojsk spojenými armádami císaře Ferdinanda II. a německé Katolické ligy na bělohorské pláni znamenala konec českého stavovského povstání. Bitva na Bílé hoře patří ke zlomovým událostem českých dějin, následná rekatolizace a posílení habsburského centralismu poznamenaly vývoj v českých zemích v následujících staletích. Skromný památník pochází z roku 1920 a je věnován všem padlým v této bitvě.

Historie[editovat | editovat zdroj]

Myšlenka vybudovat památník na místě bitvy přišla v roce 1908 od sokolské župy podbělohorské, která také zahájila sbírku. V české kulturní obci to získalo velký ohlas, plánoval se tzv. Národní pomník, který měl být symbolem naší největší národní tragédie. Vzplanula diskuse o možné podobě památníku. Návrhy na pomník se zabývali významní sochaři, např. František Bílek, Stanislav Sucharda či Josef Mařatka.[1] Převažovaly návrhy monumentální, uvažovalo se i o stavbě cihlového objektu s nádvořím a otevřeným hrobem jako symbolem konce české samostatnosti. Byli zde i odpůrci připomínající, že pomník bitvy zde už stojí, a to v podobě poutního kostela Panny Marie Vítězné, který nechali postavit vítězové. Projekt se nakonec nerealizoval.[2] Srdeční záležitostí byl pomník pro Františka Bílka. Pracoval na jeho návrhu ve Strahovském klášteře, kde vytvořil model v poměru 1: 10 (po třech měsících musel místo opustit pro nesouhlas církevních představitelů s jeho ideovým pojetím) a vracel se k němu po celý život; spolupracovníky ani financování však nenašel.[3]

Krátce před 1. světovou válkou zakoupila sokolská župa podbělohorská na bělohorské pláni pozemek. Diskuse o tom, co zde bude postaveno, se znovu oživila v roce 1919, ale vzhledem k finančním možnostem se uvažovalo již o pomníku mnohem skromnějším, prosté mohyle.[4] Pro jubilejní rok 1920 se při kulatém výročí bitvy na Bílé hoře neplánovaly ani nekonaly žádné vítězné oslavy. Dne 7. 11. 1920 předala podbělohorská sokolská župa národu skromnou mohylu. Na této akci byl kromě Sokolů přítomen jen pražský primátor Karel Baxa.[5]

Umístění a popis[editovat | editovat zdroj]

Kamenná mohyla stojí na malém návrší mezi keři uprostřed louky či pole, nedaleko obory Hvězda. Na čelní straně je opatřena pamětní deskou s nápisem „Padlým bojovníkům sokolská župa podbělohorská, 1620–1920”.

Bojiště bělohorské bitvy s mohylou bylo spolu s letohrádkem Hvězda a oborou prohlášeno v roce 1962 za národní kulturní památku.[6] Snad jen díky tomu nebyl tento prostor zastavěn při rozšiřování výstavby v okolí.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Pomníky - zapomenuté i slavné - Český dialog. www.cesky-dialog.net [online]. [cit. 2020-08-11]. Dostupné online. 
  2. HRUBEŠOVÁ, Eva; HRUBEŠ, Josef. Pražské sochy a pomníky. Vyd. 1. vyd. Praha: Petrklíč, 2002. 175 s. ISBN 80-7229-076-2. S. 154. 
  3. František Bílek : 1872-1941. [Praha]: Galerie hlavního města Prahy, 1941. 423 s. ISBN 80-7010-079-6. S. 328. 
  4. KUKAŇ, Václav. Postavme důstojný památník padlým bojovníkům na Bílé hoře. Věstník sokolský. 7. 11., roč. 1919, čís. 24, s. 648–649. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-08-20. 
  5. Zdeněk Hojda, Jiří Pokorný: Pomníky a zapomníky, str. 117-126
  6. Bojiště bitvy na Bílé Hoře s mohylou a letohrádek Hvězda s oborou - Památkový Katalog. pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2020-08-10]. Dostupné online. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]