Mofeta

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mofetta (též mofeta) je výron suchého oxidu uhličitého o teplotě nižší než 100 °C (nejčastěji 20-30 °C) z puklin na zemský povrch [1]. Většinou jde o doprovodný jev vulkanické činnosti či projev postvulkanické činnosti. Zaznamenána byla i přítomnost metanu, sirovodíku či hélia.

Mofetta v NPR Soos


Pokud proniká CO2 v bahnitém terénu, vzniká tlakem plynu mofettový kráter. V případě, že CO2 probublává vodou, může při dostatečném tlaku dojít k vytvoření kráterového valu (o výšce několik cm, vzácněji do 1 m), tvořeného travertinem či pramenitem. Dojde-li k pohlcení plynu studenými vodami, mohou vznikat kyselky (Karlovy Vary). Je-li přívodní kanál dostatečně stabilní, za určitých předpokladů může docházet ke vzniku studeného gejzíru.
V případě, že se mofetta nachází v terénní depresi, dochází (zejména v ranních hodinách) k hromadění CO2, který může způsobit smrt menších živočichů [2], při větší koncentraci i člověka. Při průzkumu Zbrašovských aragonitových jeskyní takto zahynul jeden z jejich objevitelů Čeněk Chromý [3].

Výskyt

mofetty v kráteru sopky na ostrově Nysiros

Reference

  1. ČINČURA, Juraj. Encyklopédia Zeme. Bratislava: Obzor, 1983. 720 s. ISBN 65-039-83. S. 374. 
  2. SVOBODA, Josef. Encyklopedický slovník geologických věd, 1. svazek A-M. Praha: Academia, 1983. 920 s. ISBN 21-074-83. S. 886. 
  3. RUBÍN, Josef; BALATKA, Břetislav. Atlas skalních, zemních a půdních tvarů. Praha: Academia, 1986. 388 s. ISBN 21-033-86. S. 330-331. 

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Mofette na německé Wikipedii.