Modlivý důl (Svojkov)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na: Navigace, Hledání
Skalní kaple v Modlivém dole

Skalní kaple v Modlivém dole zasvěcená
Panně Marii Lourdské
Místo
Stát Česká republikaČeská republika Česká republika
Kraj Liberecký
Okres Česká Lípa
Obec Svojkov
Lokalita Modlivý důl
Zeměpisné souřadnice
Skalní kaplev Modlivém dole
Red pog.svg
Skalní kaple
v Modlivém dole
Poloha kaple na mapě České republiky
Základní informace
Náboženství křesťanství
Církev římskokatolická
Provincie česká
Diecéze litoměřická
Vikariát českolipský
Farnost Sloup v Čechách
Užívání příležitostné
Specifikace
Odkazy
Adresa Svojkov
Kód památky 27918/5-3320 (PkMnMISSezObr)
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah v kategorii Commons

Modlivý důl je poutní místo se skalní kaplí u obce Svojkov na Českolipsku, je i zalesněným údolím s mnoha pískovcovými skálami na JZ straně kopce Slavíček. Skalní kaple je chráněna jako kulturní památka České republiky.[1]

Popis lokality[editovat | editovat zdroj]

Rozcestník na vstupu do Modlivého dolu od Svojkova

Na severovýchod 12 km od okresního města Česká Lípa mezi obcemi Sloup v Čechách a Svojkov je jeden z kopců severní části Ralské pahorkatiny Slavíček vysoký 535 m n. m. Kopec je na katastru č. 750 654 obce Sloup v Čechách, je zalesněný a vede na něj vyznačená odbočka z turistické trasy. Jižně od něj je kopec Tisový vrch (540 m n. m.). Oba jsou odděleny údolím – Modlivým dolem, jehož JZ nižší konec začíná v obci Svojkov. Celý důl (údolí) patří do katastru č. 761 214 obce Svojkov. Mezi Modlivým dolem a Slavíčkem je výše v terénu sedlo zvané Sedlo pod Slavíčkem. Pod oběma vrcholy je celá skupina pískovcových Svojkovských skal vč. věží (např.Českolipská či Novoborská věž), využívaných horolezci.[2][3]

Historie[editovat | editovat zdroj]

Dříve se údolí jmenovalo Smolný důl (Pechgraben), protože zde uhlíři měli své milíře a smolné pece, v nichž vařili kolomaz.[4][5]

Socha P. Marie v kapli

Protože se o dole tradovalo několik pochmurných pověstí (motivem byla láska a smrt), čeledín ze statku v roce 1704 pověsil v údolí obrázek Panny Marie a Ježíše. V roce 1760 pomocník sládka ze svojkovského pivovaru Metzer zde pověsil obrázek nový, vysvěcený.[6]. Místo začali navštěvovat pocestní a začali šířit pověsti o zázracích. Roku 1772 zbožná hraběnka Cervelliová (paní Czerwelli ze Svojkova) nechala postavit dřevěnou kapličku a do ní pověsit proslulý obrázek. Už téhož roku sem bylo vypraveno z České Lípy první procesí. Koncem 18. století tuto původní kapličku nechala hraběnka Alžběta Kinská nahradit kapličkou vytesanou ve skále. Práci provedli zedník Josef Sacher ze Svojkova.[7][8]

Církev procesí ke kapli odmítala jako modlářství, přes faráře ve Sloupu, který nelibě nesl, že mu věřící občas místo do kostela chodili do lesa, byly odstraňovány lístečky modlících se prosebníků a další výzdoba. Instalované sochy svatých byly přeneseny v roce 1807 do kostela ve Sloupu. Proto na čas velká procesí do dolu ustala. Až morová epidemie podnítila roku 1832 konání nového procesí na tato místa. V roce 1836 sochař Antonín Wagner ze Sloupu v kapli upravil průčelí do gotické podoby, do kaple byl umístěn obraz Panny Marie od Eugenie Hauptmann – Sommerové. Kolem kaple byly zavěšeny svaté obrázky. Další velké procesí z České Lípy při moru bylo zaznamenáno roku 1850. Pomodlit se sem jezdíval v letech 1840 až 1850 i excísař Ferdinand V. Dobrotivý ze svého zámku v nedalekých Zákupech. Koncem 19. století byla kaple zasvěcena Panně Marii Lourdské a roku 1903 na pokyn hraběnky Kinské upravena jako lourdská jeskyně. Ze Svojkova od myslivny byla upravena křížová cesta.[9][10]

Během II. světové války a v letech po ní bylo poutní místo vč.křížové cesty poničeno, mnoho věcí se ztratilo. V roce 2001 byla na oltář dodána a vysvěcena nové socha Panny Marie na místo původní ukradené.[11]

V posledních letech se každého 1.května k zahájení mariánského měsíce zde koná mše svatá. Několikrát ji celebroval biskup Josef Koukl.[12][13]

Na skále naproti kapli byl založen malý horolezecký hřbitov, kde jsou dvě jména. Okolní skály jsou častým cílem horolezců.[9]

Více o dole[editovat | editovat zdroj]

Na konci rokle bylo postaveno dlouhé schodiště k oratoriu, což byl upravený výklenek ve skále se skalní plastikou ukřižování. Zhotovil ji sochař Josef Max starší ze Sloupu. Plastika se nezachovala. Na počátku údolí u Svojkova byl na počátku křížové cesty postaven kříž. U něj je odbočka k Svojkovským skalám a na ní je upravená tůňka Pramen u Strážce.

Pramen u Strážce

Roklí – dolem vedou turisticky značené cesty, kterými se lze dostat i na vrchol kopce Slavíček. Mimo mezinárodní dálkové červené E10 a sloupské okružní přes celý důl až k Záhořínské rokli vede ze Zákup 11 km dlouhá turistická značená trasa 3953.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav, [cit. 2013-12-08]. Katalogové číslo 139190 : Kaple skalní. Památkový katalog. MonumNet: [1]. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ: [2].  
  2. Českolipsko, Průvodce 56. Praha : Soukup a David, 2009. ISBN 978-80-86899-19-0. Kapitola Z České Lípy přes Sloup až do Pihele tmavýho, s. 32.  
  3. Mapa Lužické hory č.14. Praha : Trasa, 2010, 6.vydání. ISBN 978-80-7324-289-3.  
  4. Českolipsko průvodce, str. 32
  5. Modlivý důl. Českopis. březen 2008, roč. 3, čís. 3, s. 12. ISSN 1801-7258.  
  6. Českolipsko průvodce , str. 32
  7. RŮŽIČKA, Jiří. Českolipsko do kapsy. [s.l.] : KMa, s.r.o, 2007. ISBN 978-80-7309-488-1. Kapitola Modlivý důl, s. 104.  
  8. SMEJKAL, Ladislav. Máchův kraj - Českolipsko. Praha 6 : REGIA, 2008. ISBN 978-80-86367-65-1. Kapitola V Modlivém dole, s. 177.  
  9. a b Časopis Českopis, str.12
  10. TOUŠLOVÁ, Iveta; PODHORSKÝ, Marek; MARŠÁL, Josef. Toulavá kamera 5. Praha : freytag&berndt, 2007. ISBN 978-80-7316-289-4. Kapitola Modlivý důl, s. 84.  
  11. Českolipsko do kapsy , str. 106
  12. Máchův kraj, str. 177
  13. Českolipsko průvodce, str. 33
  14. Mapa KČT 14

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]