Mníšek pod Brdy (zámek)
| Mníšek pod Brdy | |
|---|---|
 Pohled na zámek a část zámeckého rybníka | |
| Základní informace | |
| Sloh | klasicistní |
| Výstavba | před rokem 1348 |
| Přestavba | po roce 1487, 1656–1672, 1910–1911 |
| Stavebník | neznámý |
| Další majitelé | Lucemburkové Vratislavové z Mitrovic Engelové z Engelsflussu Unwerthů Pachtové z Rájova Kastové z Ebelsbergu |
| Současný majitel | Česká republika |
| Poloha | |
| Adresa | Náměstí F. X. Svobody 1, Mníšek pod Brdy,  Česko |
| Ulice | Náměstí F. X. Svobody |
| Souřadnice | 49°52′5,16″ s. š., 14°15′29,88″ v. d. |
  Mníšek pod Brdy Mníšek pod Brdy, Česko | |
| Další informace | |
| Rejstříkové číslo památky | 18201/2-2468 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
| Web | Oficiální web |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Mníšek pod Brdy je hrad přestavěný na zámek ve stejnojmenném městě v okrese Praha-západ. Je chráněn jako kulturní památka.[1] Zámek je ve vlastnictví státu (správu zajišťuje Národní památkový ústav) a je přístupný veřejnosti.
Historie[editovat | editovat zdroj]
První zmínka o hradu v Mníšku pod Brdy pochází z roku 1355 a nachází v nevydaném zákoníku císaře Karla IV. Majestas Carolina.[2] Archeologické nálezy však dokládají jeho existenci již na konci 13. či počátku 14. století. Tehdy pravděpodobně šlo o malý hrádek, který od zbytku města odděloval příkop s hradbou. V roce 1487 jej získali Vratislavové z Mitrovic, v jejichž majetku a správě byl po celé 16. století. Nejstarší vyobrazení zámku pochází z roku 1622. V roce 1639 jej vyplenila švédská vojska generála Banéra a následně stavba zchátrala.
V roce 1655 ji od Mitroviců odkoupil zbohatlík a dobrodruh Servác Engel z Engelsflussu, který ji v letech 1656–1672 přestavěl; z barokní tvrze se stala aristokratická rezidence. Ve druhé polovině 18. století za Unwerthů prošel řadou drobných úprav. Po smrti Ignáce Umwertha jej získali Pachtové z Rájova, pro rodinné spory jej ovšem až do roku 1838 spravovali úředníci zemských desk. V roce 1848 navíc vyhořel. V roce 1909 zámek získal Theodorich Kast z Ebelsbergu, který jej v letech 1910–1911 zrekonstruoval. Po první světové válce uvalilo ministerstvo zemědělství na panství Theodora Kasta nucenou správu a správcem byl jmenován Antonín Komperec.[3]
V roce 1945 byl zámek vypleněn a následně i zkonfiskován a o rok později se dostal do správy ministerstva vnitra. Tomu sloužil k ukládání významných a politicky citlivých archivních fondů. V roce 2000 došlo k jeho vyklizení a postoupení Národnímu památkovému ústavu, který jej postupně obnovoval. Rozsáhlá rekonstrukce, trvající do roku 2006 – kdy se areál otevřel veřejnosti – stála více než 100 miliónů korun.[4]
V roce 2018 kastelánka Jana Digrinová oznámila, že zámek zpřístupní vyhlídku v půdních prostorách hodinové věže.[5] Nabídne, kromě výhledu na celou kotlinu Bojovského potoka či náměstí, také prohlídku části hodinového stroje.[4]
| Rok | Počet návštěvníků |
|---|---|
| 2015 | 55 053 |
| 2016 | 54 506 |
| 2017 | 38 837 |
| 2018 | 56 951 |
Stavební podoba[editovat | editovat zdroj]
Jednalo se o menší královský hrad, který byl později označován také jako tvrz.[2] Vymezovala ho obvodová hradba, která obklopovala prostor s přibližným půdorysem kapky, jejíž vrchol se nacházel v prostoru jihozápadního nároží zámku. Opevněná plocha byla výrazně menší než je rozsah dochovaného zámku. Součástí hradu bývala nejméně jedna věž doložená písemnými prameny a zbořená roku 1425. Z vnitřní zástavby zachytil malý archeologický výzkum jen ve skále vytesaný objekt v jihovýchodním cípu nároží.[8] Ze středověku mohou pocházet také výstupky ve fasádě severního křídla.[9]
Ve filmu[editovat | editovat zdroj]
V areálu zámku se natáčely následující filmy a pohádky:
- Tajemství staré bambitky 2 (2022, režie Ivo Machráček)
Přístup[editovat | editovat zdroj]
Okolo zámku vede trasa Naučné stezky Mníšek pod Brdy.
Galerie[editovat | editovat zdroj]
-
Zámecká zahrada -
Fontána v zámecké zahradě -
Zámecká zahrada -
Obelisk v zámecké zahradě
.jpg)
.jpg)
Odkazy[editovat | editovat zdroj]
Reference[editovat | editovat zdroj]
- ↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2014-03-30]. Identifikátor záznamu 128897 : zámek. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].
- ↑ a b DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Praha: Libri, 2002. 736 s. ISBN 80-7277-003-9. Heslo Mníšek pod Brdy, s. 366.
- ↑ Čech: politický týdenník katolický. Praha: Antonín Schmitt, 05.06.1919, 44(154). s. 7.
- ↑ a b cie; ČTK. Zámek otevře vyhlídku ve věži. Právo. Borgis, 2017-01-26, s. 13. ISSN 1211-2119.
- ↑ CHARVÁTOVÁ, Marie. O víkendu se na zámku v Mníšku pod Brdy otevře vyhlídka na věži. novinky.cz. 2018-02-09. Dostupné online [cit. 2018-07-30].
- ↑ Památkové objekty 2018 [PDF online]. [cit. 2020-03-11]. S. 16. Dostupné v archivu pořízeném dne 2020-03-18.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky. Praha: Libri, 2002. 140 s. ISBN 80-7277-114-0. Heslo Mníšek pod Brdy, s. 65–66.
- ↑ DURDÍK, Tomáš. Ilustrovaná encyklopedie českých hradů. Dodatky 4. Praha: Libri, 2011. 164 s. ISBN 978-80-7277-489-0. Heslo Mníšek pod Brdy, s. 75.
Literatura[editovat | editovat zdroj]
- ZAHRADNÍK, Pavel. Zámek v Mníšku pod Brdy : archivní prameny a jejich význam pro poznání stavebního vývoje. Průzkumy památek. 2011, roč. XVIII, čís. 2, s. 11–30. ISSN 1212-1487.
- KOTRBA, Viktor. Mistr Martin Rainer - "Martino Rana", pražský stavitel raného baroka. Umění, roč. 12, (1964), č. 5, s. 487-497, obr.
Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mníšek pod Brdy na Wikimedia Commons - Oficiální stránky
- Mníšek pod Brdy na serveru hrady.cz
