Mistrovství Evropy v šachu 1942

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mistrovství Evropy v šachu 1942 byl šachový turnaj, který se v září 1942 uskutečnil v Mnichově. Jeho pořadatel, v Německu právě založený Europa-Schachbund (Evropský šachový svaz), ho označil za mistrovství Evropy. Zvítězil Alexandr Aljechin reprezentující Francii před Keresem (Estonsko) a Foltysem (Protektorát Čechy a Morava).

Historie a okolnosti[editovat | editovat zdroj]

Mistrovství Evropy v Mnichově v roce 1942 navázalo na dva tzv. Evropské šachové turnaje (německy Europaturnier), které se konaly v letech 1939 ve Stuttgartu (zvítězil Jefim Bogoljubov) a 1941 v Mnichově (zvítězil Gösta Stoltz, 2. místo dělili Aljechin a Švéd Erik Lundin, 4. skončil Bogoljubov). Turnaje pořádal Ehrhardt Post (1881-1947), který byl jednatelem nacistického Velkoněmeckého šachového svazu (německy: Grossdeutscher Schachbund). Z jeho iniciativy byl založen Europa-Schachbund, pod jehož hlavičkou byl uspořádán třetí evropský turnaj již s oficiálním označením mistrovství Evropy.

Turnaje se nemohli zúčastnit zástupci nepřátelských zemí Německa (zejména Sovětského svazu, kupř. Botvinnik), ani šachisté židovského původu (Najdorf, Ståhlberg ad.). Přesto měl kvalitní obsazení včetně hráčů, kteří emigrovali ze Sovětského svazu (Aljechin a Bogoljubov), nebo hráčů z Němci okupovaných území. Jako zástupce Protektorátu Čechy a Morava se zúčastnil také Jan Foltys.

Turnaj, který posloužil nacistické propagandě, mnohé osobnosti odsoudili a nikdy nebyl uznán za oficiální mistrovství Evropy. Časopis Schweizer Arbeiter Schach-Zeitung o něm tehdy napsal, že účast Aljechina, Bogoljubova a Kerese byla „příkladem politického zpustnutí a ztráty zásad“.[1] Šachista Reuben Fine v knize vydané hned po konci druhé světové války turnaj označil s despektem jako „dýchánek, tak zvané mistrovství Evropy“ s tím, že obecně se podobných turnajů za druhé světové války účastnili s Aljechinem převážně „druhořadí hráči druhé řady“.[2]

Turnaj se konal od 14. do 26. září 1942.

Průběh turnaje a výsledky[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Hráč Země 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Celkem
1. Alexandr Aljechin FrancieFrancie Francie x 1 ½ ½ 1 1 1 0 1 ½ 1 1 8½
2. Paul Keres EstonskoEstonsko Estonsko 0 x 1 ½ 0 1 ½ 1 ½ 1 1 1 7½
3. Jan Foltys Protektorát Čechy a MoravaProtektorát Čechy a Morava Protektorát Čechy a Morava ½ 0 x 1 ½ 1 0 ½ 1 1 ½ 1 7
4. Jefim Bogoljubov Německá říše Německo ½ ½ 0 x 1 0 1 1 ½ 1 ½ 1 7
5. Kurt Richter Německá říše Německo 0 1 ½ 0 x ½ ½ 1 ½ 1 1 1 7
6. Gedeon Barcza Maďarské království Maďarsko 0 0 0 1 ½ x ½ 0 1 ½ 1 1 5½
7. Klaus Junge Německá říše Německo 0 ½ 1 0 ½ ½ x 1 ½ 0 0 1 5
8. Ludwig Rellstab Německá říše Německo 1 0 ½ 0 0 1 0 x 0 ½ 1 ½ 4½
9. Gösta Stoltz ŠvédskoŠvédsko Švédsko 0 ½ 0 ½ ½ 0 ½ 1 x 0 0 1 4
10. Ivan Vladimír Roháček Slovensko Slovensko ½ 0 0 0 0 ½ 1 ½ 1 x ½ 0 4
11. Mario Napolitano Italské království Itálie 0 0 ½ ½ 0 0 1 0 1 ½ x 0 3½
12. Braslav Rabar ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 0 0 0 0 0 0 0 ½ 0 1 1 x 2½

Kvalifikační turnaj[editovat | editovat zdroj]

Pořadí Hráč Země 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 Celkem
1. Gösta Danielsson ŠvédskoŠvédsko Švédsko x ½ 0 ½ 1 1 ½ 1 1 1 ½ 1 8
2. József Szily Maďarské království Maďarsko ½ x ½ ½ ½ ½ 1 0 1 1 ½ 1 7
3.–5. Hans Müller Německá říše Německo 1 ½ x ½ ½ 1 ½ 0 ½ ½ ½ 1 6.5
3.–5. Géza Füster Maďarské království Maďarsko ½ ½ ½ x 1 0 0 ½ 1 ½ 1 1 6.5
3.–5. Federico Norcia Italské království Itálie 0 ½ ½ 0 x 1 ½ ½ ½ 1 1 1 6.5
6. Vincenzo Nestler Italské království Itálie 0 ½ 0 1 0 x 0 1 1 ½ 1 1 6
7.–8. Alexandr Cvetkov Bulharsko Bulharsko ½ 0 ½ 1 ½ 1 x ½ 0 ½ 1 0 5.5
7.–8. Sergiu Samarian RumunskoRumunsko Rumunsko 0 1 1 ½ ½ 0 ½ x 0 1 0 1 5.5
9. Mladen Šubarić ChorvatskoChorvatsko Chorvatsko 0 0 ½ 0 ½ 0 1 1 x 0 1 1 5
10. Carl Ahues Německá říše Německo 0 0 ½ ½ 0 ½ ½ 0 1 x ½ 1 4.5
11. Charles Roele NizozemskoNizozemsko Nizozemsko ½ ½ ½ 0 0 0 0 1 0 ½ x 1 4
12. Olof Kinnmark ŠvédskoŠvédsko Švédsko 0 0 0 0 0 0 1 0 0 0 0 x 1

Výsledky podle webu Německého šachového svazu.[3]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ BURKHALTER, Mathias. Schachgeschichte und Schachgeschichten. Bubu : Matthias Burkhalters Buchrezensionen [online]. April 2002. Dostupné online. 
  2. ↑ FINE, Reuben. Chess Marches On!. [s.l.]: Chess Review, 1946. 221 s. (anglicky) . Ve vydání nakladatelství Ishi Press z r. 2012 na s. 136.
  3. ↑ München 1942 [online]. Deutscher Schachbund. Nefunkční odkaz. Dostupné online. (německy) [nedostupný zdroj]

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • GILLAM, Anthony. 1st European championship Munich 1942. Nottingham: The Chess Player, 2001. 124 s. ISBN 1-901034-46-1. 
  • BARCZA, Gedeon. A müncheni sakkmesterverseny Európa bajnokságáért 1942. Kecskemét: [s.n.], 1942. 
  • BRINKMANN, Alfred. Europa-Schach-Rundschau. Den Haag u. Leipzig: Europaschachbund e.V., 1943, čís. Band I Europameisterschaft München 1942. Die besten Partien des Turniers nebst Gründungsbericht des Europaschachbundes. 

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mistrovství_Evropy_v_šachu_1942&oldid=21520289“