Přeskočit na obsah

Mistrovství Evropy v boxu 1977

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Mistrovství Evropy v boxu 1977
MístoHalle
ZeměNěmecko
Datum1977
Účast146
PředchozíMistrovství Evropy v boxu 1975
NásledujícíMistrovství Evropy v boxu 1979
Některá data mohou pocházet z datové položky.

XXII. Mistrovství Evropy v boxu proběhlo na zimním stadionu v Halle, Německá demokratická republika ve dnech 28. května až 5. června 1977. Organizátorem turnaje mistrovství Evropy byla Evropská amatérská boxerská asociace (EABA), v jejímž čele stál Nizozemec Johannes Hofmann.

Informace a program turnaje

[editovat | editovat zdroj]

Turnaj mistrovství Evropy v amatérském (olympijském) boxu začal v sobotu 28. května losováním pavouku jednotlivých váhových kategorií. Pavouk se losoval dvakrát, kvůli reprezentantům Norska, kteří se do turnaje mistrovství Evropy přihlásili v průběhu prvního losování. Losování nedopadlo pro československé boxery dobře, mimo Svatopluka Žáčka, který měl v prvním kole volný los a ve čtvrtfinále ho čekal přijatelný soupeř z výkonnostně slabší evropské země.

Mezi hlavní favority se řadili boxeři ze Sovětského svazu, Německé demokratické republiky, Polska a Rumunska. Československo procházelo v polovině sedmdesátých let výsledkovou krizí, která gradovala neúčastí jediného boxera na olympijských hrách v Montréalu v roce 1976. Země mimo východní blok tradičně zastupovali ani ne dvacetiletí boxeři, kteří amatérské turnaje v boxu brali jako vstupenku mezi profesionály.

Na mistrovství Evropy startovalo celkem 146 boxerů z 27 zemí. Všech jedenáct váhových kategorii obsadily reprezentace Německé demokratické republiky, Polska a Rumunska. Sovětský svaz nastoupil nakonec v 10 lidech. V lehké váze do 60 kg nenastoupil ze zdravotních důvodů Vasilij Solomin.

Souboje v ringu začaly úderem patnácté hodiny na zimním stadionu v Halle v neděli 29. května a končily finálovými boji v neděli 5. června.

  • NED – 29.05.1977 – vyřazovací boje
  • PON – 30.05.1977 – vyřazovací boje
  • ÚTE – 31.05.1977 – vyřazovací boje
  • STŘ – 01.06.1977 – vyřazovací boje
  • ČTV – 02.06.1977 – vyřazovací boje
  • PÁT – 03.06.1977 – vyřazovací boje
  • SOB – 04.06.1977 – volný den
  • NED – 05.06.1977 – finále všech váhových kategorií

Československá stopa

[editovat | editovat zdroj]

Nominace na mistrovství Evropy v Halle byla oznámena po republikovém mistrovství v Karlových Varech. Původní šestici nominovaných doplnil před začátkem mistrovství Evropy dříve zraněný Ladislav Resl. Rereprezentace se připravovala v Teplýšovicích na Benešovsku pod vedením Josefa Malíka a sekundanta Tibora Löwa.

  • −48 kg – Václav Horňák (*1957) ze SVS FMV (TJ Rudá hvězda Ústí nad Labem)
  • −54 kg – Miroslav Vrba (*1955) ze SVS FMV (TJ Rudá hvězda Ústí nad Labem) – nestihl doléčit zranění nosu z dubnové velké ceny Bulharska
  • −57 kg – Tibor Stojka (*1955) ze SVŠ MV ČSZTV Bratislava (TJ OSP Galanta)
  • −60 kg – Ladislav Konečný (*1955) z ASVS Dukla Olomouc
  • −67 kg – Rostislav Osička (*1956) z ASVS Dukla Olomouc
  • −71 kg – Miroslav Pavlov (*1956) ze SVŠ MV ČSZTV Bratislava (TJ Spartak Dubnica nad Váhom)
  • −75 kg – Svatopluk Žáček (*1954) ze SVS FMV (TJ Rudá hvězda Ústí nad Labem)
  • +81 kg – Ladislav Resl (*1954) ze SVS FMV (TJ Rudá hvězda Ústí nad Labem)

Pro všech sedm československých reprezentantů šlo o premiéru na velké sportovní akci a výsledky z posledních let nedávaly naděje k finálové účasti. Překvapením bylo vítězství Václava Horňáka nad domácím reprezentantem Dietmarem Geilichem a výborný výkon a vítězství Tibora Stojky nad Italem Carlo Russollilem. Velmi dobrými výkony se prezentovali i Ladislav Konečný a Rostislav Osička, jejichž nasazení však na favorizované soupeře z Polska a Rumunska nestačilo. Nejlepším československým boxerem byl podle novin Československý sport Miroslav Pavlov, jehož výkon ve druhém kole proti olympijskému vítězi Jerzy Rybickému patřil k příslibům československého boxu do budoucna. Jedinou medaili přivezl Svatopluk Žáček, jemuž stačilo zvítězit v jednom zápase nad Rakušanem Erwinem Pucherem, v semifinále však prohrál před časovým limitem s domácím Berndem Wittenburgem.

podrobné výsledky

Muži Zlato Stříbro Bronz
–48 kg Polsko Henryk Średnicki (POL) Bulharská lidová republika Georgi Georgiev (BUL) Sovětský svaz Anatolij Kljujev (URS) Irsko Philippe Sutcliffe (IRL)
–51 kg Polsko Leszek Błażyński (POL) Sovětský svaz Oleksandr Tkačenko (URS) Turecko Nuri Eroğlu (TUR) Bulharská lidová republika Plamen Kamburov (BUL)
–54 kg Východní Německo Stefan Förster (GDR) Rumunská socialistická republika Teodor Dinu (ROU) Západní Německo Manfred König (FRG) Bulharská lidová republika Dimitar Pechlivanov (BUL)
–57 kg Východní Německo Richard Nowakowski (GDR) Polsko Roman Gotfryd (POL) Sovětský svaz Viktor Rybakov (URS) Rumunská socialistická republika Titi Tudor (ROU)
–60 kg Jugoslávie Ace Rusevski (YUG) Východní Německo Christian Zornow (GDR) Francie Abdel Kerzazi (FRA) Západní Německo René Weller (FRG)
–63,5 kg Polsko Bogdan Gajda (POL) Východní Německo Ulrich Beyer (GDR) Jugoslávie Mehmet Bogujevci (YUG) Rumunská socialistická republika Calistrat Cuțov (ROU)
–67 kg Sovětský svaz Valerij Limasov (URS) Východní Německo Karl-Heinz Krüger (GDR) Rumunská socialistická republika Vasile Cicu (ROU) Bulharská lidová republika Plamen Jankov (BUL)
–71 kg Sovětský svaz Viktor Savčenko (URS) Západní Německo Markus Intlekofer (FRG) Finsko Kalevi Marjamaa (FIN) Polsko Jerzy Rybicki (POL)
–75 kg Sovětský svaz Leonid Šapošnykov (URS) Východní Německo Bernd Wittenburg (GDR) Československo Svatopluk Žáček (TCH) Bulharská lidová republika Ilijan Angelov (BUL)
–81 kg Sovětský svaz Davit Kvačadze (URS) Východní Německo Ottomar Sachse (GDR) Finsko Rauno Pellikainen (FIN) Rumunská socialistická republika János Győrffy (ROU)
+81 kg Sovětský svaz Jevgenij Gorstkov (URS) Východní Německo Jürgen Fanghänel (GDR) Rumunská socialistická republika Mircea Șimon (ROU) Bulharská lidová republika Atanas Suvandžiev (BUL)

Medailová bilance

[editovat | editovat zdroj]

V boxu se rozdělilo celkem 11 sad medailí.

Pořadí Stát Muži Celkem
Zlato Stříbro Bronz
1. Sovětský svazSovětský svaz Sovětský svaz (URS) 5 1 2 8
2. PolskoPolsko Polsko (POL) 3 1 1 5
3. Východní NěmeckoVýchodní Německo Východní Německo (GDR) 2 6 0 8
4. JugoslávieJugoslávie Jugoslávie (YUG) 1 0 1 2
5. Bulharská lidová republikaBulharská lidová republika Bulharská lidová republika (BUL) 0 1 5 6
5. Rumunská socialistická republikaRumunská socialistická republika Rumunská socialistická republika (ROU) 0 1 5 6
7. Západní NěmeckoZápadní Německo Západní Německo (FRG) 0 1 2 3
8. FinskoFinsko Finsko (FIN) 0 0 2 2
9. TureckoTurecko Turecko (TUR) 0 0 1 1
9. ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo (TCH) 0 0 1 1
9. FrancieFrancie Francie (FRA) 0 0 1 1
9. IrskoIrsko Irsko (IRL) 0 0 1 1
Celkem 11 11 22 44

Dozvuky mistrovství Evropy

[editovat | editovat zdroj]

Turnaj se z organizátorského hlediska vydařil. Medaili získalo celkem 12 zemí s převahou Sovětského svazu a domácí Německé demokratické republiky. Československo patřilo ze zemí východního bloku společně s Maďarskem k horším. Hlavní důvod byl spatřován v opomíjení nových tréninkových metod, které razily trend větší fyzické zdatnosti sportovce. Boxer má mít mimo dobrých nohou i silný úder a v tomto směru českoslovenští reprezentanti na své soupeře z východního bloku ztráceli. Reprezentační trenér Josef Malík spatřoval hlavní problém v trénovanosti v jednotlivých oddílech, kde na pořádný trénink není čas a krátké reprezentační srazy v Teplýšovicích nedokáží fyzické manko dohnat. Z oddílů se ještě donedávna ozývalo, že boxer sílu nepotřebuje, není přece vzpěrač a že také nemusí běhat, protože není atlet.

Tyto slova byla vyslyšena na zasedání prosincovém ČÚV ČSTV, kde předseda boxerského svazu František Salák přišel s návrhem, že vybraní boxeři zařazeni do olympijské přípravy nesmí startovat v lize a na přeborech za své oddíly. Nabitý program ligových zápasů a přeborů totiž bránil svědomitější fyzické přípravě reprezentantů.

  • informace novináře Oldřicha Hájka z dějiště mistrovství Evropy, které publikovaly noviny Československý sport na přelomu květen/červen 1977.

Související články

[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy

[editovat | editovat zdroj]