Mistrovství Asie ve sportovním lezení 2015

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
23. Mistrovství Asie ve sportovním lezení
Základní informace
Sportsportovní lezení
ZeměČínaČína Čína
OrganizaceIFSC, ACC, CMA
Webifsc-climbing.org
cmasports.sport.org.cn
Obtížnost
MěstoNing-po
Datum22.-24. listopadu
ZlatoJaponsko Keiičiró Korenaga
Jižní Korea Kim Ča-in
StříbroJaponsko Minoru Nakano
Japonsko Juka Kobajašiová
BronzČína Haibin Qu
Japonsko Risa Ota
Rychlost
MěstoNing-po
Datum22.-24. listopadu
ZlatoIndonésie Pandu Asmoro Galar
Indonésie Supita Tita
StříbroÍrán Reza Alipourshenazandifar
Kazachstán Tamara Kuzněcovová
BronzČína Penghui Lin
Indonésie Puji Lestari
Bouldering
MěstoNing-po
Datum22.-24. listopadu
ZlatoJaponsko Cukuru Hori
Japonsko Miho Nonaka
StříbroJaponsko Keita Watabe
Japonsko Akijo Noguči
BronzJaponsko Rei Sugimoto
Jižní Korea Kim Ča-in
← 2014
2015
2016 →

Mistrovství Asie ve sportovním lezení 2015 (anglicky: Asian Continental Championship) se uskutečnilo již po třiadvacáté, v čínském Ning-po ve třech disciplínách (v lezení na obtížnost, rychlost a v boulderingu), zúčastnili se jej lezci z jedenácti zemí.[1]

Průběh závodů[editovat | editovat zdroj]

Celkem měli domácí závodníci 8 finalistů, muži získali dvě bronzové medaile: Haibin Qu v lezení na obtížnost a Penghui Lin v lezení na rychlost. Finále v lezení na obtížnost a v boulderingu ovládli Japonci, kteří si odvezli 9 z 12 medailí, v lezení na rychlost putovaly tři medaile do Indonésie. Z mužů měl nejlepší čas v semifinále Íránec Reza Alipourshenazandifar 6.40 s a z žen měla Indonésanka Supita Tita ve finále 9.05 s.

Výsledky mužů a žen[editovat | editovat zdroj]

     Pořadatelská země
obtížnost rychlost bouldering
muži ženy muži ženy muži ženy
1. Japonsko Keiičiró Korenaga 1. Jižní Korea Kim Ča-in 1. Indonésie Pandu Asmoro Galar 1. Indonésie Supita Tita 1. Japonsko Cukuru Hori 1. Japonsko Miho Nonaka
2. Japonsko Minoru Nakano 2. Japonsko Juka Kobajašiová 2. Írán Reza Alipourshenazandifar 2. Kazachstán Tamara Kuzněcovová 2. Japonsko Keita Watabe 2. Japonsko Akijo Noguči
3. Čína Haibin Qu 3. Japonsko Risa Ota 3. Čína Penghui Lin 3. Indonésie Puji Lestari 3. Japonsko Rei Sugimoto 3. Jižní Korea Kim Ča-in
4. Jižní Korea Jihwan Park 4. Japonsko Akijo Noguči 4. Čína Guangfeng Li 4. Írán Farnaz Esmaeilzadeh 4. Japonsko Tomoa Narasaki 4. Jižní Korea Sol Sa
5. Japonsko Shinichiro Nomura 5. Jižní Korea Minseon Kim 5. Jižní Korea Sungjoon Chae 5. Indonésie Purnamasari Ita Triana 5. Japonsko Kokoro Fudžii 5. Čínská Tchaj-pej Hung Ying Lee
6. Čína Changfeng Qu 6. Čínská Tchaj-pej Hung Ying Lee 6. Čína Guangdong Li 6. Čína Che Cchuej-lien 6. Hongkong Cheung- chi Shoji Chan 6. Japonsko Risa Ota
7. Jižní Korea Hanwool Kim 7. Japonsko Aika Tadžima 7. Indonésie Aspar Jaelolo 7. Čína ZhuoMa Pubu
8. Japonsko Tomoaki Takata 8. Írán Elnaz Rekabi 8. Singapur Weng Khit, Adriel Choo 8. Čína Di Niu
8 finalistů 8 finalistek 4/8 finalistů 4/8 finalistek 6 finalistů 6 finalistek
25 semifinalistů 25 semifinalistek 16 semifinalistů 16 semifinalistek 20 semifinalistů 20 semifinalistek
37 mužů 36 žen 31 mužů 22 žen 38 mužů 37 žen

Medaile podle zemí[editovat | editovat zdroj]

pořadí stát Zlatá medaile Stříbrná medaile Bronzová medaile celkem
1. JaponskoJaponsko Japonsko 3 4 2 9
2. IndonésieIndonésie Indonésie 2 0 1 3
3. Jižní KoreaJižní Korea Jižní Korea 1 0 1 2
4. ÍránÍrán Írán 0 1 0 1
4. KazachstánKazachstán Kazachstán 0 1 0 1
6. ČínaČína Čína 0 0 2 2

Zúčastněné země[editovat | editovat zdroj]

(dle nejlepšího závodníka)
obtížnost rychlost bouldering
muži ženy muži ženy muži ženy
1. Japonsko Jižní Korea Indonésie Indonésie Japonsko Japonsko
2. Čína Japonsko Írán Kazachstán Hongkong Jižní Korea
3. Jižní Korea Čínská Tchaj-pej Čína Írán Írán Čínská Tchaj-pej
4. Indonésie Írán Jižní Korea Indonésie Čína Čína
5. Írán Thajsko Singapur Singapur Jižní Korea Írán
6. Hongkong Indonésie Čínská Tchaj-pej Japonsko Indonésie Kazachstán
7. Thajsko Čína Hongkong Thajsko Thajsko Thajsko
8. Singapur Singapur Thajsko Macao Singapur Čína
9. Čínská Tchaj-pej Hongkong Japonsko Čínská Tchaj-pej Singapur
10. Macao Kazachstán Macao Macao Hongkong
11. Macao Macao
(11) 10 11 10 8 10 11

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]