Miroslav Bedřich Böhnel

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
PhDr. Miroslav Bedřich Böhnel
Rodné jménoBědřích Antonín Eduard Böhnel
Narození3. července 1886
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko Brno
Úmrtí23. září 1962 (ve věku 76 let)
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo Praha
PseudonymM. B. Böhnel
Povoláníučitel, spisovatel
Národnostmoravská
Seznam děl v Souborném katalogu ČR
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Miroslav Bedřich Böhnel, vlastním jménem Bedřich Böhnel (3. července 1886 Brno[1] – 23. září 1962 Praha), byl moravský spisovatel, povoláním středoškolský profesor.

Život[editovat | editovat zdroj]

Narodil se v rodině likvidátora (později ředitele) Krakovské pojišťovny v Brně Bědřícha Böhnela a jeho manželky Anny, rozené Šchifferové (1853). Pokřtěn byl Bědřích Antonín Eduard.[1] Měl bratra Richarda (1877). Po smrti otce se matka roku 1896 se svými syny přestěhovala do Prahy.[2]

Maturoval v roce 1905 na gymnáziu na Královských Vinohradech v Hálkově (dnes Londýnské) ulici. Následně vystudoval Filozofickou fakultu Karlovy univerzity, kde v roce 1910 získal doktorát obhájením práce Prameny k historickému kalendáři Daniela Adama z Veleslavína.[3] Po studiích pracoval jako středoškolský profesor v Praze, Chrudimi a Písku, od roku 1912 znovu v Praze.[4] Během studií o prázdninách i po ukončení studia často cestoval po Evropě.

Pedagogickou kariéru ukončil na reálce v Praze II. v roce 1941, kdy odešel nuceně do výslužby.[5] Po osvobození se krátce k pedagogické praxi vrátil, ze zdravotních důvodů odešel definitivně do důchodu v lednu 1946.[4]


Rodinný život[editovat | editovat zdroj]

Dne 23. srpna 1913 se v Rudolfově oženil s Rosinou, rozenou Kržová (1893).[6] Manželé Böhnelovi žili na Královských Vinohradech.[5] Manželčin rodný kraj inspiroval Bedřicha Böhnela k historickým pracím.

Dílo[editovat | editovat zdroj]

Hlavní inspirací díla mu byl pražský a studentský život. V románech ze studentského prostředí se věnoval především sexuálním problémům mladých lidí, jako byla mravní a erotická krize způsobená koedukovaným vyučováním. Ve své době byl úspěšným spisovatelem, oceňovaným čtenáři, kritiky i pedagogy, jeho romány vycházely opakovaně.[4] Publikoval pod jménem M. B. Böhnel.

Byl členem Moravského kola spisovatelů.

Noviny a časopisy[editovat | editovat zdroj]

Publikoval v řadě deníků a časopisů, např. Zlatá Praha[7], Salon[8] a dalších.

Knižní vydání (beletrie)[editovat | editovat zdroj]

Josef Čapek, obálka k románu M. B. Böhnela Omlazený
  • Přátelství (román dvou přátel; Král. Vinohrady, Karel Mikota, 1908)
  • Běžící film a jiné novely (Královské Vinohrady, Fr. Jiroušek, 1916)
  • Hedvábný hřích / Váša Paukner (kresby Vratislav Hugo Brunner; v Pacově, Přemysl Plaček, 1917)
  • Vinohradští (román; Plzeň, Karel Beníško, 1919; V Praze, Sfinx, 1928)
  • Nemravní (román ze středoškolského prostředí; Plzeň, Beníško, 1920; Praha, Sfinx, B. Janda 1927, 1931; L. Mazáč 1934)
  • Neřest (román; Praha, Gustav Voleský, 1922)
  • Stud: (novely; v Plzni, Karel Beníško 1922; Praha, Sfinx Janda 1930; L. Mazáč 1936)
  • Chlapík (satirický román; Plzeň, Beníško a Jeřáb, 1923; Praha, Sfinx, Bohumil Janda, 1929)
  • Výkřik a jiné novely (Praha, Sfinx 1925; L. Mazáč 1934)
  • Zvěřinec (román moderního dítěte; Praha, Svátek, 1925)
  • Mužství (román; Praha, Dr. Otakar Štorch-Marien, 1926)
  • Omlazený (groteskní román, ilustroval Josef Čapek; Praha, B. Janda, 1926)
  • Válečný humor (první kniha feuilletonů; Praha, Fr. Ziegner, 1926)
  • Paměti markýze de Porte-Rouge (ilustroval V. Michal; Praha, Jan Svátek, 1927)
  • Vysněná – genese, dětství a panenství, touha, zbožnění, co zpívají smysly (Praha, Sfinx, B. Janda 1927))
  • Rašení (příběh jednoho školního roku; v Brně, Moravské kolo spisovatelů 1928; v Praze, Sfinx, B. Janda 1928, 1931; Praha, Melantrich 1930; L. Mazáč 1934)
  • Stvoření ženy (legenda, s 3 litografiemi akad. malíře R. Kubíčka; Brno, Družstvo Moravského kola spisovatelů, 1929. Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Rozmařilci (Praha, Sfinx 1930)
  • Miláček (humoristický román; Praha, B. Janda, 1930)
  • Finish (studentský sportovní román; Praha, Sfinx, Bohumil Janda 1931; L. Mazáč 1934; Ing. Mikuta 1947)
  • Divoká (román středoškolačky; Praha, Sfinx, B. Janda 1932; Bohumil V. Hladký 1947)
  • Manželství (román moderního dítěte, Kniha I: Zvěřinec; v Praze, Sfinx, B. Janda, 1933)
  • Zralá (román vysokoškolačky; v Praze, L. Mazáč, 1933)
  • Rozpuk (román vysokoškolské mládeže; v Praze, L. Mazáč, 1934). Zobrazení exemplářů s možností jejich objednání
  • Anděl (román; Praha, E. Beaufort, 1938)
  • Postrach (román; Praha, Nakladatelské družstvo Máje, 1941)

Knižní vydání (společenské chování)[editovat | editovat zdroj]

  • Základy společenského chování a sebevýchovy pro studující mládež (v Praze, Státní nakladatelství, 1934)
  • Základy společenského chování a sebevýchovy pro dívčí studující mládež (v Praze, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu, 1939)
  • Základy společenského chování a sebevýchovy pro chlapeckou studující mládež (v Praze, Školní nakladatelství pro Čechy a Moravu, 1939)
  • Základy společenského chování a sebevýchovy pro dívky (v Praze; Státní nakladatelství, 1947)
  • Základy společenského chování a sebevýchovy pro chlapce (v Praze, Státní nakladatelství, 1947)
  • Demokratický bonton pro dospívající mládež (v Praze, Samcovo knihkupectví, 1948)

Knižní vydání (historie)[editovat | editovat zdroj]

  • Z minulosti zmizelých jihočeských osad Vstuh a Ortvínovic a Nícovy Hory (dnešní Hlincové Hory) (České Budějovice, B. Böhnel, 1937 )
  • Dějiny města Rudolfova (Čes. Budějovice, Krajský národní výbor 1958)

Divadelní hry[editovat | editovat zdroj]

  • Teta Fanny (veselohra ve 2 jednáních; v Praze-Karlíně, M. Knapp, 1910)
  • Noc na skřipci (Veselohra o 1 jednání; Písek, Burian, 1912)
  • Pan Trikolet (komedie o čtyřech jednáních; Praha, B. Kočí, 1918)
  • České srdce (student gentleman) (hra ze studentského života o 2 obrazech; Praha, Zora, 1920)
  • Obložený chlebíček (veselohra o 4 jednáních; Praha, Čsl. podniky tisk. a vydav., 1923)

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Matriční záznam o narození a křtu farnosti při kostele sv. Tomáše v Brně
  2. ↑ Policejni prihlasky. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2022-04-24]. Dostupné online. 
  3. ↑ Matrika doktorů české Karlo-Ferdinandovy univerzity/Univerzity Karlovy IV. (1917–1921). is.cuni.cz [online]. [cit. 2022-04-24]. Dostupné online. 
  4. ↑ a b c MAZÁČOVÁ, Stanislava. Miroslav Bedřich Böhnel. In: Vladimír Forst a kolektiv. Lexikon české literatury: osobnosti, díla, instituce. Praha: Academia, 1985. ISBN 80-200-0797-0. Svazek 1 A–G. S. 258–259.
  5. ↑ a b Policejni prihlasky. digi.nacr.cz [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 
  6. ↑ DigiArchiv SOA v Třeboni - ver. 22.04.06. digi.ceskearchivy.cz [online]. [cit. 2022-04-25]. Dostupné online. 
  7. ↑ BÖHNEL, Miroslav Bedřich. Poplach. Zlatá Praha. Roč. 28, čís. 52, s. 621. Dostupné online. 
  8. ↑ BÖHNEL, Miroslav Bedřich. Obchod s ilusemi. Salon. 1934-03-15, s. 16. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Citováno z „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Miroslav_Bedřich_Böhnel&oldid=22017059“