Millet (Osmanská říše)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Millet byl právní systém v Osmanské říši, který se vztahoval na náboženské menšiny v říši, tedy na nemuslimská náboženství, především na křesťany a židy, a také pojem, který tyto menšiny označoval.[1] Pojem má však starší historii, více významů, byl mnohdy užíván poněkud nejasně a existují dokonce spory o tom, nakolik lze skutečně hovořit o právním systému - v určitých fázích vývoje Osmanské říše šlo zřejmě spíše o spontánně vzniklý systém místní správy fungující podle specifických místních podmínek spíše než podle univerzálního principu přicházejícího z centra.

V zásadě millet znamenal to, že každá náboženská komunita fungovala samosprávně, byla organizovaná podle svých vlastních zákonů a na čele měla náboženského vůdce, který byl odpovědný ústřední vládě za plnění povinností, zejména placení daní a udržování klidu a bezpečnosti.[2] Při splnění této podmínky měly náboženské menšiny zaručeno, že nebudou nuceny ke konverzi na islám. Místní náboženští vůdci plnili i některé funkce lokální veřejné správy, jiné si ponechal pod kontrolou stát.

Systém millet zanikl zejména se správními osmanskými reformami v období tanzimat (1839-1876), zejména po roce 1856. Podle některých badatelů však nelze o systému mluvit před 18. stoletím a jeho principy byly až dodatečně připsány Mehmedu Dobyvateli, sultánovi z 15. století. V 19. století pojem měnil postupně význam a označoval skupinu spíše etno-lingvistickou než náboženskou.

Optimistický výklad vnímá systém millet jako příklad předmoderního náboženského pluralismu.[3][4] Skeptičtější pohled ho vnímá jen jako snahu nalézt efektivní správu na ovládaných, kulturně cizorodých územích, přičemž tato správa byla jinak doprovázena velkou diskriminací a násilím (viz například devširme). Skutečností nicméně je, že tím, že osmanský systém umožnil zachování lokální náboženské identity - v praxi šlo zejména o pravoslaví na Balkáně - zachoval navzdory dlouhé nadvládě začasto i místní jazyk, kulturu a neříšskou identitu, která pak na počátku 19. století umožnila vzejít moderním národním identitám (zejm. Řeků, Srbů a Bulharů).

Sám pojem millet v turečtině znamená buď náboženskou skupinu, anebo také národ či lid. Pochází z arabského millah. V Koránu se tím pojem označovali vyznavači Abrahámova náboženství, současný význam v arabštině je také spíše národ nebo lid.

Reference[editovat | editovat zdroj]

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Millet (Ottoman Empire) na anglické Wikipedii.

  1. AVIV, Efrat. Millet System in the Ottoman Empire. Islamic Studies [online]. 2016-11-28 [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. Millet | religious community | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2022-05-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. BARKEY, Karen. Islam and Toleration: Studying the Ottoman Imperial Model. International Journal of Politics, Culture, and Society. 2005, roč. 19, čís. 1/2, s. 5–19. Dostupné online [cit. 2022-05-03]. ISSN 0891-4486. 
  4. ARAL, Berdal. The Idea of Human Rights as Perceived in the Ottoman Empire. Human Rights Quarterly. 2004, roč. 26, čís. 2, s. 454–482. Dostupné online [cit. 2022-05-03]. ISSN 0275-0392.