Milan Ivanka

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Milan Ivana, slovenský fotbalový útočník.
Milan Ivanka
Milan Ivanka.jpg

Poslanec Uherského sněmu
Ve funkci:
1907 – ???

Poslanec Revoluč. nár. shromáždění
Ve funkci:
1918 – 1920

Poslanec Národního shromáždění ČSR
Ve funkci:
1929 – 1934
Stranická příslušnost
Členství SNS
SNaRS
SNS
Čs. nár. demokracie

Narození 25. října 1876
Turčiansky Svätý Martin
Rakousko-UherskoRakousko-Uhersko Rakousko-Uhersko
Úmrtí 26. srpna 1950 (ve věku 73 let)
Bratislava
ČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Profese spisovatel a advokát
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Milan Ivanka (25. října 1876 Turčiansky Svätý Martin[1][2]26. srpna 1950 Bratislava[1]) byl slovenský politik Slovenské národní strany a československý politik a meziválečný poslanec Národního shromáždění za Československou národní demokracii.

Biografie[editovat | editovat zdroj]

Od roku 1904 působil jako advokát v Trnavě. V letech 1906-1914 vydával časopis Národní hlásník.[3] Za Slovenskou národní stranu byl zvolen na Uherský sněm.[4] Stalo se tak roku 1907 za volební obvod Pezinok.[5] Byl později zatčen uherskými úřady a ve vězení napsal pod pseudonymem dr. Vacovský spis Slováci a Maďaři.[4] Před rokem 1918 byl členem Muzeální slovenské společnosti.[6]

Za první světové války založil odbojovou skupinu, která podporovala česko-slovenskou spolupráci. Mezi jeho spolupracovníky patřili Vavro Šrobár, Milan Hodža a Emil Stodola. V roce 1918 byl členem Slovenské národní rady. V říjnu 1918 podepsal Martinskou deklaraci.[4]

Počátkem 20. století se angažoval v Slovenské národní straně. Během první republiky patřil k hlavním představitelům této strany, která tehdy kooperovala s celostátní stranou národně demokratickou.[7] Byl zemským předsedou Československé národní demokracie pro Slovensko.[4]

V letech 1918-1920 zasedal v Revolučním národním shromáždění za Slovenský klub (slovenští poslanci parlamentu se dosud nedělili podle stranických frakcí).[8] Neúspěšně kandidoval v parlamentních volbách v roce 1920 a to za tehdejší Slovenskou národní a rolnickou stranu.[6] Tu vytvořila SNS a slovenští agrárníci. V roce 1921 se ovšem SNS opětovně osamostatnila.

Znovu se v parlamentu objevil až po parlamentních volbách v roce 1929,[9] nyní za SNS, která kandidovala v koalici s Československou národní demokracií, v jejímž poslaneckém klubu zasedl. Mandátu se vzdal roku 1934, opustil stranu a přidal se k agrárníkům. V poslaneckém křesle ho nahradil Theodor Eisenhamr.[10]

Když v roce 1928 Vojtech Tuka formuloval svou úvahu o vacuum iuris (vypršení československé moci na Slovensku 10 let po vzniku republiky v důsledku údajné tajné klauzule Martinské deklarace), podal Ivanka na Tuku 26. května 1928 trestní oznámení pro velezradu.[11] Patřil ke skupině slovenských politiků, kteří souhlasili s myšlenkou čechoslovakismu, ale nikoliv v maximální podobě etnického splynutí Čechů a Slováků, ale spíše jako konceptu jednotného politického národa československého.[12]

Podle údajů k roku 1930 byl profesí advokátem v Bratislavě.[13] Zastával i vysoké úřednické posty ve státní správě. V letech 1918-1920 byl referentem na ministerstvu pro správu Slovenska. Od roku 1920 zasedal ve vedení Ústředního svazu československých průmyslníků.[14] Byl též generálním inspektorem (dozorcem) evangelické církve na Slovensku.[4]

Jako odpůrce slovenských autonomistů přesídlil na jaře 1939 do Prahy.[4] Angažoval se v odboji, byl zatčen nacistickými úřady a vězněn v Terezíně. Po válce již politicky nevystupoval.[14]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. a b MINÁČ, Vladimír. Malý slovenský biografický slovník: A-Ž. Generálny heslár SBS [online]. Matica slovenská, 1982 [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (slovensky) 
  2. Parlamentní zastoupení Čsl. národní demokracie v III. voleném Národním shromáždění, Národní listy, 10. 11. 1929, s. 1.
  3. kol. aut.: Kdo byl kdo v našich dějinách 20. století. Praha: Libri, 1994. ISBN 80-901579-5-5. S. 214. (česky) Dále jen: Kdo byl kdo. 
  4. a b c d e f KDO BYL KDO v našich dějinách ve 20. století: Ivanka, Milan [online]. libri.cz [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (česky) 
  5. Pezinská voľba. Národné noviny. Duben 1907, roč. 38, čís. 42, s. 1. Dostupné online. 
  6. a b Pred voľbami v Česko-slovenskej republike. Národné noviny. Duben 1920, roč. 51, čís. 82, s. 2. Dostupné online. 
  7. kol. aut.: Politické strany, 1861-1938. Brno: Doplněk, 2005. ISBN 80-7239-178-X. S. 521, 597. (česky) 
  8. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2015-01-08]. Dostupné online. (česky) 
  9. Milan Ivanka [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. (česky) 
  10. jmenný rejstřík [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. (česky) 
  11. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 122. (česky) 
  12. Rychlík, Jan: Češi a Slováci ve 20. století. Praha: Vyšehrad, 2012. ISBN 978-80-7429-133-3. S. 132-133. (česky) 
  13. 45. schůze, přípis volebního soudu [online]. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky [cit. 2011-10-26]. Dostupné online. (česky) 
  14. a b Kdo byl kdo. 214

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]